Váš příběh: Brečela jsem strachem z porodu, ale konec byl vysmátý

Otěhotněla jsem neplánovaně, takže jsem nebyla vůbec nijak připravena na to, že bych měla rodit.

Celé těhu probíhalo bez komplikací - teda kromě zvracení do 24tt - ale až někdy do 34tt jsem měla panickou hrůzu z porodu. Doma jsem dost často brečela, že rodit nechci, že to nezvládnu, a že mám strach z bolesti. Po 34tt se to nějak zázrakem otočilo a já se začala na porod těšit. Hlavně na to, že „už“ to bude za mnou.

Naše princezna měla stanovený termín na 4. 8. 2011 (tátovy narozeniny). Ale při kontrole 28. 7. měla výpadky na srdíčku, proto si nás nechali v porodnici a zkoušeli zátěžový test. Vše bylo dobré a Viktorce se z bříška nechtělo, proto mě pustili domů, ale řekli, že pokud se nenarodí do 7. 8. 2011, tak budu muset jít na vyvolání.

Samozřejmě u maminky bylo skvěle, proto jsme nastoupili 8. 8.2011 v 7:00 do porodnice. Byla jsem již týden otevřená na jeden centimetr, takže na porod bylo vše hezky nachystané. Odvedli mě na porodní pokoj a v 8:45 zavedli tabletu. Oba s tátou, který byl celou dobu se mnou, stále nemohli uvěřit tomu, že už ten den budeme mít v náručí naši holčičku.

Kontrakce jsem měla okamžitě po zavedení tablety po dvou minutách, ale byly to takové ty „sranda kontrakce“. V 10:45 přišla na kontrolu doktorka a řekla, že jsem otevřená na 5cm tak mi praskli vodu, aby se to urychlilo. To bylo pro mě asi nejhorší z celého porodu, neboť po prasknutí do deseti minut přišly ty zlé velké kontrakce po minutě.

Byla jsem vždy na kontrakci zavřená na WC, jelikož v té místnosti mi bylo nejlíp. Popravdě jsem celé těhu mlela o tom, že bych si nenechala porod vyvolat, a že určitě nechci epidurál. Samozřejmě - porod vyvolávaný a já po necelé hodině těch silných kontrakcí prosila porodní asistentku se slzami v očích o epidurál. Bylo mi vyhověno a asi za 10 minut přišla anestezioložka mi vše vysvětlit. Vše jsem odkývala a za pět minut už jsem ležela na boku a doktorka mi zaváděla epidurál. Můžu říct, že v tu chvíli jsem milovala epidurál, protože během minuty všechna bolest přešla a já se tam zase vysmátá vybavovala s přítelem.

Do tří hodin jsem si hopkala u postele na baloně, ve tři jsem začala cítit takový divný tlak na konečník. Když přišla porodní asistentka na pokoj, tak mě zkontrolovala a řekla, že už půjdeme tlačit. My jsme si s přítelem z toho pořád dělali srandu, že to není možné, že je to všechno nějaké moc pohodové, ale porodní asistentka již chystala věci pro miminko, zapnula i topení, aby naší princezně bylo teplíčko hned po narození.

Můj přítel mi byl největší oporou při tlačení, a za to si ho velice vážím! Rodila jsem na boku, tato poloha mi byla nejpříjemnější, ale nezvládala jsem držet nohu nahoře, takže přítel se hned ujal role držadla a pomohl mi! Viktorka se narodila na několik, pro mě těžkých, zatlačení. Okamžitě mi ji PA dala na bříško a já byla v tu chvíli nejšťastnější na světě!

S naší beruškou jsme se mazlili dvě hodiny, poté si ji vzali na vážení, měření a koupání dětské sestřičky. Naše beruška měla při narození 3880g a 52cm a dostala to nejkrásnější jméno a příjmení Viktorka Lásková. Díky skvělé PA jsem porodila bez nástřihu a na porod mám krásné vzpomínky! Tímto bych také chtěla poděkovat všem v porodnici na Obilním Trhu v Brně a hlavně porodní asistence Petře Dokoupilové! Všem těhulkám přeji, aby měly tak krásný porod a takové štěstí na personál v porodnici jako jsme měli my!

Kristýna a Viktorka

Podělte se i vy o svůj porodní příběh! Své příspěvky i s fotografiemi posílejte na e-mail: lucie.fumfalkova@mojebetynka.cz

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře