Možná se ptáte, proč až z druhého? Prvního chlapečka – Adámka (míry 3700g a 53cm) jsem porodila 4. 1. 2008 ještě ve staré budově porodnice. Druhý chlapeček – Davídek (míry 4850g a 55cm) se narodil 17. 9. 2009 již v nové budově porodnice.
Termín porodu u druhého miminka jsem měla stanovený na 4. 9. 2009. V ten den se ale nic závratného u mě nedělo… 14. 9. jsem měla miminko pořád ještě v bříšku a tak již bylo nutné nastoupit do porodnice.
Příjem proběhl v pohodě, uložili mě na oddělení G, kde jsem si pobyla dva dny. Dělali mi různá vyšetření a váhový odhad, u kterého jsem se v celku pobavila. Pan doktor mi sdělil, že váhový odhad miminka vychází na 4800g. Já vesele panu doktorovi tvrdila, že to není možné, vždyť moje první miminko mělo jenom 3700g. Nijak mi to nevyvracel a já tomu stále nevěřila.
Den před porodem jsem trávila v tzv. čekacím pokoji na porodním oddělení. U mě v bříšku byl stále klid. Miminko si jen sem tam koplo. :-) Přes den mi zavedli tabletu na vyvolání porodu a čekalo se. V noci jsem nemohla spát, už jsem se moc těšila, až budu své druhé miminečko držet v náruči a taky jsem pořád myslela na to, jak bude velké. Nad ránem jsem trošičku zdřímla a o půl šesté mě probudila mírná bolest v podbřišku. Vstala jsem z postele a v tom mi začala odtékat plodová voda. Zavolala jsem manželovi, ať za mnou přijede. Asi tak do půl hodiny se mi dostavily silné porodní bolesti. Mezi kontrakcemi jsem přešla na porodní pokoj. Měla jsem naprostou volnost, polohu jsem si mohla zaujmout takovou, která mi v ten moment byla nejpříjemnější. Sprcha tam také byla. Celou dobu jsem byla na čtyřech, nahá a prodýchávala statečně kontrakce. Manžel mi masíroval bederní část a byl mi mou velkou oporou. Občas mě přišla zkontrolovat porodní asistentka. Byla jsem velmi ráda, že jsme měli takové soukromí.
Uběhly necelé čtyři hodiny a samotný porod nastal. Rodila jsem v klasické poloze na posteli, ta pro mě byla nejlepší. Po několika pořádných zatlačeních byl „drobeček“, skoro pětikilový Davídek na světě. Porodní asistentka mi jej dala na břicho a v ten moment mě zavalil pocit toho největšího štěstí. Po nějaké chvíli si vzala na starost Davídka novorozenecká sestřička. Nešla s ním daleko, ani nikam za roh, jen kousíček ode mne. Mohla jsem se celou dobu na něj dívat. Stále jsem byla zvědavá na jeho váhu... „Maminko, Davídek váží 4850g a měří 55cm, gratulujeme k takovému chlapíkovi!“ Volala na mě novorozenecká sestřička. V ten moment jsem si vzpomněla na pana doktora, který mi dělal váhový odhad, vyšlo mu to. :-)
A jak bych hodnotila tuto porodnici?
VELICE POZITIVNĚ. MUSÍM ŘÍCT, ŽE PROSTŘEDÍ JE TAM NÁDHERNÉ. PERSONÁL VELICE PŘÍJEMNÝ. CO SE TÝČE PORODNÍCH ASISTENTEK A LÉKAŘŮ, TAK TI JSOU ÚŽASNÍ, ZLATÍ, SUPER. PAN PRIMÁŘ BŘEZINA VEDE SVÉ ODDĚLENÍ NA 1* A JE TAKÉ ÚŽASNÝ.
VELKÝ DÍK TAKÉ PATŘÍ SESTŘIČKÁM A LÉKAŘŮM NA ODDĚLENÍ ŠESTINEDĚLÍ A TAKÉ Z NOVOROZENECKÉHO ODDĚLENÍ.
POKUD SE NÁM I DO TŘETICE POŠTĚSTÍ, URČITĚ SI OPĚT VYBERU TUTO PORODNICI . :-)
Na závěr píši jednu radu všem maminkám, které se chystají rodit:
Je dobré být pozitivně naladěna a poslouchat rady porodních asistentek. Pak jde všechno snadněji.
Jitka, Uherský Brod