Nedejte se ukolébat tím, že u těhulí je to normální. Je, ale jen tehdy, když časté močení neprovázejí bolesti, pálení, řezání, únik moči anebo náhlá natolik naléhavá potřeba, že ani nestihnete doběhnout.
Mimi tlačí na měchýř
Těhotenské hormony bouří. Dochází k velkému prokrvení pánve, močové cesty mají překrvené sliznice a zvětšující se těhotná děloha tlačí na močový měchýř a vysouvá jej vzhůru. A vy si musíte do kina koupit jen krajní sedadlo, protože bez „odběhnutí“ nezkouknete ani jeden film. Ač vám to brnká na nervy, smiřte se s tím a buďte ráda, že jde jen o samotné časté močení. Z pohledu gynekologů je to v těhotenství (zejména ve třetím trimestru) v pořádku, tedy pokud nejde o tzv. syndrom hyperaktivního močového měchýře.
Močák „neposeda“
Nechce se vám věřit, že hyperaktivní může být i močový měchýř? Je to tak a ti, kdo jím trpí a neléčí se, mnohdy nedokáží pocit nucení na močení překonat ani na chvíli. Mohou za to svaly močového měchýře, které nepracují, jak by měly a stahují se, i když měchýř ještě není zcela naplněn. Právě pro předčasné nucení na močení se může syndrom hyperaktivního měchýře schovat za běžné časté „běhání“ nastávajících maminek. Kromě urgentní – náhlé nutkavé a nepřekonatelné – potřeby močit se tento syndrom OAB (z angl. Over Active Bladder) projevuje i zvýšenou frekvencí močení – nejméně osmkrát během dne a tzv. nykturií – nutností močit i v noci. Někdy tyto tři příznaky doplňuje i urgentní inkontinence čili únik moči pro nedostatek času dojít na toaletu. Léčba je dlouhodobá, příčinu neodstraní (tu totiž zatím vědci neodhalili), ale zbaví pacientku příznaků a umožní vykonávat běžné a nezbytné aktivity bez neustálého odbíhání. Léky i nefarmakologické metody (např. tzv. měchýřové pacemakery) zklidňují močový měchýř, takže nutkání není tak časté.
„V těhotenství, ani při kojení se však nedoporučují, s léčbou je třeba počkat, až do doby po porodu. Je také možné, že po skončení těhotenství příznaky zcela odezní,“ říká MUDr. Oldřich Šottner, gynekolog z pražské Bulovky. „Mnohé pacientky kvůli těmto obtížím méně pijí a než se vydají z domova, „mapují“ toalety na trase, aby se vyprazňovaly preventivně a nedostaly se do úzkých. Ale to není nejlepší řešení, protože vyprazdňování poloprázdného měchýře vede k jeho ̦lenivění̔ a navíc organizmus těhotné potřebuje mnohem více tekutin. Dobré je pití rovnoměrně rozdělit na celý den a omezit je až asi dvě hodiny před spaním.“
Pálí vás to?
Jestli vaše časté močení provází bolest v podbřišku a pálení nebo řezání v močové trubici, je skoro jisté, že do dolních močových cest pronikly bakterie (nejčastěji jde o Escherichia coli, běžně přebývající v tlustém střevě) a způsobily zánět. Cestu nemají zrovna obtížnou, protože ženská močová trubice měří pouhé čtyři centimetry. I proto zánět močového měchýře trápí mnohem častěji ženy než muže a alespoň jednou za život si jej „užila“ každá druhá Češka. Během těhotenství nebo těsně po něm se se zánětem dolních močových cest potýká až 40 % žen. Bakteriím totiž nahrává vyšší obsah cukru ve sliznicích močového ústrojí. „Téměř u poloviny žen, u kterých spontánně odezněl nekomplikovaný zánět, se problém do roka opakuje,“ tvrdí MUDr. Kateřina Bartoníčková z Urologické kliniky nemocnice v Motole. Předcházet tomu lze správným pitným režimem, pravidelným močením a přiměřenou osobní hygienou. Neléčené i nedostatečně léčené infekce močového měchýře mohou vyvolat zánět ledvin, který i v dnešní době bývá závažnou a život ohrožující komplikací. Zvláště těhotné ženy by tedy neměly podceňovat jakékoli příznaky infekce a měly by se léčit výhradně pod vedením lékaře. Na tyto záněty zabírají antibiotika. Těhotným a kojícím maminkám lékaři samozřejmě vybírají léky s ohledem na jejich stav. Obvykle jde o beta-laktamové preparáty – amoxycilin, ampicilin.
Pozor na tanga
Ženy s opakovanými záněty močového měchýře by se podle lékařů měly vzdát tang. Tenká textilie zvlhne potem a sekrety a pak slouží jako knot, po kterém bakterie cestují z konečníku do oblasti močové trubice.
Názor odborníka
MUDr.
Oldřich Šottner; gynekolog
Jaký je rozdíl mezi stresovou a urgentní inkontinencí?
Při tzv. stresové inkontinenci jde o únik moči v důsledku oslabení pánevního dna a tkání, k němuž často dochází po porodu, a současného zvýšení nitrobřišního tlaku – zakašláním, při smíchu, zvedáním těžké tašky, kočárku, dítka atd. Naproti tomu k urgentní inkontinenci dochází následkem abnormálně silného, nepřekonatelného nucení na močení. Zatímco stresovou inkontinenci lze ovlivnit posilováním pánevního svalstva Kegelovými cviky, případně úpravou denního režimu a také chirurgicky pomocí implantátů – speciálních pásků, urgentní inkontinence se téměř vždy léčí nechirurgicky – léky, úpravou režimu, tréninkem močového měchýře, při němž se pacientka snaží vědomě prodlužovat dobu mezi močením.