Těhotenství: Vysoká škola plánování

Zajistit během rodičovské dovolené chod domácnosti a vyjít při tom z pravděpodobně nejnižšího příjmu, který žena ve svém produktivním věku má, kdy musí zároveň počítat s vyššími výdaji, není zrovna procházka růžovou zahradou. Už jenom při naplánování rodičovské dovolené, resp. čerpání rodičovského příspěvku, se člověk musí orientovat v řadě věcí: pojištění, poplatky u lékaře (ministerstvo zdravotnictví), jesle, školky, školy (ministerstvo školství), dávky státní sociální podpory (ministerstvo práce a sociálních věcí). Nároků na matku – ministryni mateřství – je dost. A co její kompetence? Však to znáte samy…

 

O každé mámě, která je s malým děckem doma, se lidově říká, že je „na mateřské“. Fakticky ale mateřská dovolená začíná zpravidla 6 týdnů před plánovaným datem porodu a trvá dalších 28 týdnů od narození dítěte. (Pokud matka porodila dvě a více dětí, náleží jí mateřská dovolená v délce 37 týdnů.) Po skončení mateřské dovolené je matce na její žádost zaměstnavatel povinen poskytnout rodičovskou dovolenou, a to maximálně do tří let věku dítěte. A jak už název napovídá, na rodičovskou dovolenou může nastoupit i otec, a to ode dne narození dítěte. Po dobu mateřské dovolené náleží ženě tzv. peněžitá pomoc v mateřství. Po dobu rodičovské dovolené náleží rodiči tzv. rodičovský příspěvek. Zároveň si může neomezeně přivydělávat, výše příjmu nemá na pobírání tohoto příspěvku vliv.

 

Na rodičovský příspěvek má nárok rodič, který po celý měsíc osobně, celodenně a řádně pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině. Žádosti o poskytování dávek státní sociální podpory vyřizují kontaktní místa úřadů práce podle místa trvalého bydliště rodiče, který dávku nárokuje. Adresy kontaktních míst najdete na http://portal.mpsv.cz/ssp/local, formulář žádosti na http://forms.mpsv.cz/sspforms/.

 

Peněžitá pomoc v mateřství (PPM) je důležitá pro následnou volbu čerpání rodičovského příspěvku. Pokud totiž ženě nevznikne nárok na PPM (např. studentce, která nepřeruší studium), může čerpat rodičovský příspěvek jen v pomalém tempu. Naopak o rychlejší čerpání rodičovského příspěvku můžete požádat jedině, pokud vám náleží PPM ve výši alespoň 380 Kč za kalendářní den.

 

Za příjemce rodičovského příspěvku platí zdravotní pojištění stát. Pokud jste osoba samostatně výdělečně činná a máte v daném kalendářním roce nárok na rodičovský příspěvek, považuje se samostatně výdělečná činnost za vedlejší samostatně výdělečnou činnost a plátcem pojistného je také stát. Stát platí matce pojistné i v případě, že se rozhodne pečovat o dítě déle, než je doba, kdy pobírá rodičovský příspěvek. Je ale třeba se včas informovat – na úřadech práce, ve zdravotní pojišťovně apod. Jako všude, i tady platí: „Líná huba…“ Stát analogicky hradí pojištění i muži, který pečuje o dítě, nicméně stát hradí pojistné vždy pouze buď otci, nebo matce, nikoli oběma najednou.

 

Mirka Kubiasová před pár dny nastoupila na mateřskou dovolenou. Musela přerušit studium na vysoké škole, porod ji čeká asi za měsíc. Samozřejmě se informovala na místním úřadu práce na odboru státní sociální podpory, kde jí sdělili, že nebude mít nárok zvolit si délku čerpání rodičovského příspěvku. „Říkáme si teď s partnerem, že by mohl o rodičovský příspěvek požádat on, zvolili bychom tříletou variantu. Já bych doma pečovala o miminko a zároveň bych si přivydělávala jako OSVČ překlady.“ Na úřadě jí ale nebyl schopen nikdo pořádně poradit, jak je to se zdravotním pojištěním. „Jedna úřednice řekla, že se mám nahlásit na úřadu práce, druhá, že se stačí nahlásit na pojišťovně, kde uvedu, že celodenně pečuji o dítě. Upřímně řečeno, moudrá jsem z toho nebyla…,“ svěřuje se Mirka, která se coby studentka fakulty humanitních studií v této oblasti orientuje velice obtížně.

 

Tereza Součková, externí spolupracovnice Českého helsinského výboru, vysvětluje: „Nárok na peněžitou pomoc v mateřství má studentka tehdy, jestliže přerušila studium a zároveň splňuje obecné podmínky pro výplatu peněžité pomoci v mateřství. Studentka má nárok na peněžitou pomoc v mateřství 254 Kč za den, to znamená, že není splněna podmínka pro možnost zvolení si varianty rychlejšího čerpání, kde je podmínkou peněžitá pomoc v mateřství ve výši alespoň 380 Kč za den.“ Vyplývá z toho, že studentka může pobírat rodičovský příspěvek v klasické podobě.

 

„V případě, že by rodičovský příspěvek pobíral otec dítěte (rodičovský příspěvek může čerpat kterýkoli z rodičů bez ohledu na to, zda jsou manželé), stát by hradil za Mirku pojistné na veřejné zdravotní pojištění tehdy, jestliže by pokračovala ve studiu na vysoké škole v denní formě studia, a to nejdéle do jejích 26 let,“ dodává Tereza Součková.

 

Aby mohla Jana Franková začít od tří let věku Zuzanky pracovat, potřebuje ji umístit do školky. Je ve složité finanční situaci. Sama přiznává, že se málo informovala. „Myslela jsem si, že když mám nastaveno čerpání rodičovského příspěvku na čtyřletou variantu a nastoupím do práce už po třech letech, stát mi peníze může vyplatit jednorázově. Když mi úřednice na oddělení státní sociální podpory sdělila, že to není možné, nevěděla jsem, co dělat,“ svěřuje se Jana. Teď jsou Zuzance dva a půl roku a Jana hledá školku, kde by její dceru přijali jen na čtyři hodiny denně, aby nepřišla o rodičovský příspěvek. Jednou zvolenou rychlost čerpání rodičovského příspěvku prostě měnit nelze. Co se týče návštěvy školky, nárok na rodičovský příspěvek má i ten rodič, jehož dítě mladší tří let navštěvuje jesle nebo MŠ maximálně pět kalendářních dnů v měsíci. Od tří let může být v zařízení buď 4 hodiny denně, nebo
Zaměstnavatel a povinnosti