Syndrom náhlého úmrtí kojence: Lze mu zčásti předcházet!

Definice říká: Syndrom náhlého úmrtí kojence (Sudden Infant Death Syndrom, SIDS) je náhlá a neočekávaná smrt dítěte mladšího jednoho roku, u něhož došlo ke smrti zřejmě během spánku, a jehož příčina zůstává nevysvětlena i po důkladném vyšetření zahrnující provedení kompletní pitvy, přezkoumání okolností smrti a anamnézy.

Jedná se tedy o náhlé neočekávané úmrtí kojence během spánku, kterému nelze zabránit. Je to pravděpodobně jedna z nejhorších věcí, která se člověku, rodiči, může stát. Zvláště v případě, kdy příčina úmrtí nikdy nebyla objasněna a rodiče tak pronásledují výčitky, zda v péči o dítě něco nezanedbali, nebo nemohli tomuto úmrtí nějakým způsobem zabránit. Pozitivní zprávou je, že mu lze částečně předcházet dodržováním určitých pravidel a respektováním faktorů, které byly při studiu příčin vzniku SIDS objeveny jako rizikové.

První zmínky už v Bibli
Zmínka o náhlém úmrtí zdánlivě zdravých dětí během spánku se objevuje již v Bibli. První lékařskou zprávu o tomto jevu podává až Samuel Fearn v roce 1834 a již tehdy si položil otázku „co bylo příčinou smrti?“  Vyřešit tento problém se snaží odborníci z celého světa již 179 let, ale odpověď stále zahaluje tajemství.

Existuje řada teorií o příčinách vzniku SIDS, ale stále se neví, která je ta pravá. Je však téměř jisté, že SIDS vzniká spolupůsobením více faktorů.  Dále je známo, že většímu riziku SIDS podléhají kojenci mužského pohlaví, děti předčasně narozené s nízkou porodní váhou, nebo že k těmto úmrtím dochází zejména mezi 2. a 4. měsícem života a častěji v zimním období.

Vědci, zabývající se příčinami jevu, vytvořili řadu teorií. O tom, která je nejspolehlivější, je těžko rozhodnout. Existují teorie zabývající se spolupůsobením třech rizikových faktorů, zahrnující např. faktor vývojové nezralosti centrální nervové soustavy kojenců, dále faktory predisponující SIDS např. genetická výbava a spouštěcí faktory např. infekce, cigaretový kouř. Další teorie se zabývají abnormalitami mozkového kmene, kardiologickými poruchami nebo bakteriálními toxiny (zejména bakterií Staphylococcus aureus) atd. Nejnovější teorie se pak týkají např. změn ve vývoji placenty během nitroděložního vývoje dítěte nebo selhání bránice kojence. Většina teorií se shoduje na multifaktoriální povaze syndromu, přičemž nejčastěji diskutované rizikové faktory shrnuje níže uvedená tabulka.

Rizikové faktory

Mateřské a prenatální 
kouření 
alkohol a drogy 
nízký věk matky
větší počet porodů 
socioekonomický status matky 
krátký interval mezi dvěma porody 
nitroděložní hypoxie 
růstová retardace plodu 

Postnatální (kojenecké)
věk
mužské pohlaví
rasa/etnický původ
předčasně narození kojenci
nepoužívání dudlíku při spánku
spánková poloha na břiše nebo na boku
vystavování kojence cigaretovému kouři
tepelný stres
příliš měkké lůžkoviny i povrch pro spánek
sdílení lůžka s rodiči nebo sourozenci
nesdílení pokoje pro spánek s rodiči
roční období – zima

Polohu na bříšku neriskujte!
Zásadním rizikovým faktorem je nevhodnost ukládání dítěte ke spánku do polohy na břiše. Dříve matky běžně ukládaly své děti ke spánku do této polohy, jelikož byla doporučována pro klidný spánek. Avšak celosvětová kampaň týkající se vhodnosti ukládání kojence do polohy na zádech, která propukla po objevu tohoto rizikového faktoru (v 90. letech 20. století), měla za následek snížení počtu náhlých úmrtí kojenců téměř na polovinu. Také poloha na boku byla uznána za nevhodnou, i když ne tolik nebezpečnou, jakou je poloha na břiše. Nejlepší poloha pro spánek dítěte je tedy poloha na zádech. Poloha na břiše je samozřejmě také velmi důležitá pro správný motorický vývoj dítěte, ale tato poloha je vhodná pouze v době, kdy si dítě např. hraje, je tak v bdělém stavu a je pod dozorem rodiče nebo jiné dospělé osoby.

Cigaretový kouř…
S polohou ukládání dítěte ke spánku souvisí rizikový faktor - tepelný stres, kdy přehřátí dítěte je pravděpodobně více rizikové pro vznik SIDS u kojenců ukládaných ke spánku do polohy na břiše. Dalším neméně důležitým rizikovým faktorem je cigaretový kouř. Pokud matka nebo otec kouří a vystavuje tak dítě během prenatálního i postnatálního vývoje cigaretovému kouři, mohou mít na svědomí jeho náhlou smrt.

Dudlík pomáhá!
Také používání dudlíku při spánku dítěte je pravděpodobně faktor pro předcházení SIDS, který však není příliš v podvědomí veřejnosti. Maminky jsou často varovány před používáním dudlíku především s ohledem na správný vývoj zubů, čelistí a řeči u svých dětí, nebo z důvodu, že dudlík může kazit techniku kojení. Žádná studie však tato rizika spojená s používáním šidítka neprokázala. Pokud je dudlík používán od doby, kdy se dítě naučí kojit (přibližně od 1 měsíce) a je používán maximálně do jednoho až dvou let věku dítěte, neměl by v souvislosti s jeho užíváním vyvstat žádný problém. Právě naopak jeho užívání během spánku má podle některých studií příznivý vliv na snížení rizika SIDS.

Existuje řada teorií, které se snaží vysvětlit, proč používání dudlíku snižuje riziko náhlých úmrtí.  Mezi tyto teorie patří například i ta, že kojenec má díky dudlíku vhodně rozprostřený jazyk (nedochází tak k ucpání dýchacích cest) a dudlík také zvyšuje jeho schopnost dýchat ústy při ucpání horních cest dýchacích. Dudlík bychom však kojencům neměli vnucovat nebo během spánku opětovně vkládat do úst, měli bychom ho udržovat v čistotě, pravidelně ho měnit, nenanášet na něj žádný typ sladidla ani ho neupevňovat žádnou šňůrkou nebo řetízkem ke kojenci.

Myslete na prevenci
A co tedy můžete udělat pro to, aby riziko SIDS vašemu dítěti hrozilo co nejméně? Především byste ho neměla vystavovat vlivu žádných návykových látek (alkoholu, drog, působení cigaretového kouře). Dbát byste na to měla již v průběhu těhotenství, stejně jako po narození dítěte. U kouření se nejedná pouze o kouření ze strany matky, ale o kouření v širším rodinném prostředí vůbec a o jeho vystavování cigaretovému kouři i mimo toto prostředí. Pokud vám to příroda umožní, měla byste své dítě kojit. Kojené dítě je podle některých studií více chráněné před SIDS. Kojení mu zajišťuje větší imunitu, která ho chrání před infekcemi, které mohou hrát určitou roli u SIDS a kojené děti mají také pravděpodobně lepší probouzecí reakce. Ke spánku byste měla dítě ukládat do postýlky s pevnou a dostatečně tvrdou podložkou a postýlka by měla být umístěna nejlépe v ložnici rodičů. Aby nedocházelo k přehřátí dítěte, měla by být v místnosti určené pro jeho spánek přiměřená teplota a dítě by mělo být také vhodně oblečeno a přikryto.  Ke spánku byste jej měla ukládat do polohy na zádech a k uspání dítěte je vhodné použít dudlík. Během toho co vaše dítě spí, byste ho měla samozřejmě několikrát zkontrolovat, jestli například nedošlo ke změně polohy a neleží tak v postýlce tvářičkou dolů nebo jestli mu přikrývka nezakrývá obličej.

Nestačí se tedy spoléhat pouze elektronickou chůvičku, která vás sice upozorní na pláč dítěte, ale to co se v postýlce skutečně děje, vám neodhalí. Je také nutné si uvědomit, že pořízením monitoru dechu nevykompenzujete nedodržování doporučení pro snížení rizika vzniku SIDS. Tím samozřejmě není myšleno, že je tento přístroj zbytečný, je však určený „pouze“ k tomu, aby vás upozornil na dechové obtíže dítěte.

Tímto článkem vás, rodiče, nechceme vystrašit. Chceme jen upozornit, že SIDS existuje a že existují i doporučení, jak lze jeho vzniku alespoň částečně předcházet. Přestože riziko SIDS je statisticky nízké, je dobré vědět, že můžete i při běžné péči o dítě učinit opatření, která mají svůj význam a nikterak vás nezatěžují.

Irena Hrbková, Helena Nejezchlebová, Přírodovědecká fakulta MU Brno

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře