Sex za dveřmi ložnice

Chcete slyšet jedno velmi úzkoprsé klišé? Tady je: Dětem se má za všech okolností říkat pravda, děti pravdu unesou.

Všichni přece cítíme, že dětská duše vnímá věci jinak, a ke každému věku tudíž přísluší jiná forma vysvětlení. Když je na spadnutí teorie s Ježíškem a nošením dárků, taky hned nespustíte, že u vás nikdy žádný Ježíšek ani štědrý Santa se zabalenými balíčky nebyl…

Citlivost není podceňování
Rozhodně vás nenabádáme, abyste svým dětem lhali. Že se rodič namáhá s citlivým výběrem slov, místo aby šlehl potomkovi do očí syrový výklad reality, je důkazem, že má dítě rád a že mu záleží na tom, aby se ve světě a ve svém životě orientovalo co nejlépe. Proto je například nevystavujeme v televizi scénám, kde drogový gang střílí do lidi, a ze stejného důvodu nenecháváme děti sledovat erotické scény, ani před dětmi nedáváme na odiv vášnivé dotyky nás, rodičů. Že se má máma s tátou rádi, dostatečně demonstruje pohlazení vlasů a pusa. Sex  patří za dveře ložnice.

Sex jedině v soukromí
Mgr. Lenka Šilerová v knize Sexuální výchova (Grada) vysvětluje: „Pro dítě může být rizikové a zraňující, když se stává svědkem sexuálních zážitků dospělých nebo je-li vystaveno situacím vyvolávajícím silné sexuální podněty.“ Autorka dále vysvětluje: „Přílišné vystavování sexuálním podnětům již od dětství může vyvolat koncentraci pouze na tělesnou stránku lidské sexuality a způsobit nejasnosti v jejím vnímání.“ Děti by se tedy neměly stávat (pokud možno ani náhodnými) svědky sexuálního života rodičů, sourozenců nebo jiných příbuzných. „Mají totiž tendenci vnímat sexuální akt rodičů jako násilí a ubližování, což je může zmást i ve vztahu k rodičům,“ shrnuje Mgr. Šilerová.

Co když nás přece jen uvidí?
Zachovejte klid. Jednorázové načapání dítě nemůže poškodit. „Rozhodně je třeba nedělat z toho žádné drama a nesnažit se to zamést pod koberec,“ radí psycholožka Anita Michajluková. „Je to situace, ve které se zřejmě necítí pohodlně ani rodiče, ani dítě, a tvářit se, že se nic nestalo, není řešení. Navíc tříleté dítě bude vnímat situaci jinak než desetileté, a proto bych doporučovala nejdříve zjistit, jestli je rozespalé a v podstatě nezaregistrovalo nic jiného kromě hluku. Nebo už  ve dveřích chvíli stojí a pozorovalo dění? Jak se dítě cítí – je vystrašené, nebo jen nejisté? Rozhodně je třeba uspokojivě zodpovědět všechny jeho otázky a žádnou nezahrát do autu, přiměřeně jeho věku odpovědět a nic před ním netajit. Ale na druhou stranu není třeba vysvětlovat víc, než na co se ptá – to, na co se ptá, je schopno zpracovat a pojmout, víc informací by učinilo jen zmatek,“ vysvětluje psycholožka.

Přiměřeně věku!
Jak tedy vést rozhovor? Psycholožka nabádá: „Obvykle to není poprvé, kdy se dítě zajímá o to, jak se rodí dětí, takže v ideálním případě se dá navázat na to, co už dítě ví. Pokud ze situace nebude rodič dělat drama, dítě to vezme v pohodě.“ A co když je z toho, co vidělo vyděšené? „Vezměte ho do náruče a ptejte se ho, z čeho je vystrašené, a jeho strachy vysvětlením rozežeňte. Pak ho pomazlete a uložte do postýlky,“ uklidňuje Mgr. Michajluková. „Pokud bude mít potřebu se k situaci druhý den vracet, zase si s ním prostě popovídejte – na úrovni úměrné jeho věku. Děti často zaujme jen nějaký detail a nepotřebují vyčerpávající odpověď na téma sex.“

Jak mluvit o sexu

  • Asi vás napadlo říci, že dospělí, kteří se mají rádi, se mazlí. Pokud v ložnici vidělo, že jste při mazlení nazí, nijak to nemaskujte. Dejte prostor jeho pocitům. Připadá mu to, co vidělo, strašné? Divné? Srandovní? Nevymlouvejte mu jeho emoce.
  • Zeptá-li se na cokoli doplňujícího, nepoužívejte věty typu „na to jsi ještě malý/á“. V každém věku se dá vymyslet přiměřená odpověď bez ponižujících vět uvozujících.
  • Pokud cítíte, že by se dítě chtělo k tématu vrátit a že pociťuje zmatek, pochlapte se, a začněte sami. Dáte tím najevo, že vám na dítěti záleží. Berte přitom ohled na jeho věk, malé děti nepotřebují zabíhat do podrobností.
  • Koktavé mlžení může v dítěti vyvolat pocit, že jste v ložnici prováděli něco nepřístojného, zakázaného, něco, „co se nedělá“. Nebojte se přiznat, že se vám o tom špatně mluví, ale dejte pozor, aby z vaší řeči nebylo cítit provinění.
  • Dítě se možná bude ptát na záležitosti kolem sexu opakovaně. Buď zapomnělo, nebo se posunulo o krůček dál a potřebuje doplnit informace.   
  • Pomoci pochopit sexualitu pomohou zvířátka. Dříve se děti na vesnicích běžně setkávaly s pářením koček, psů a všelikým zvířecím namlouváním. Spojení lidské samice a samičky potom nevnímaly jako něco nepřirozeného. Pokud cítíte, že to vaše dítě bude zajímat, pusťte  dokument o přírodě.

Respekt začíná klepáním
A ještě jedna důležitá věc. Už od útlého věku pěstujte v rodině úctu k soukromí. To znamená klepání před vstupem na území někoho jiného (i do pokojíčku!), před vstupem do koupelny, jestliže vnímáme, že už se dítě začíná stydět. Když přijde v noci bez klepání do vaší ložnice, nezačínejte spíláním, že nezaklepalo! Ruku na srdce – respektujete vy sami za všech okolností jeho teritorium?

O genitáliích mluvme přirozeně
Z důvodu prevence zneužívání nebo případně zdravotním problémům je vhodné, aby děti znali správná pojmenování genitálií a aby věděli, že sahat na ně smí jen ono samo, při koupání a ošetřování rodiče, příp. prarodiče. Ale z běžné komunikace slova jako pindík a pipinka není nutné vymýtit. Příliš uvědomělým rodičům připomeňme, že je naprosto přirozené, že „hlavu“ někdy označíme za „kebulku“, „paže“ jako „pacičky“, „hýždě“ za „prdelku“, jak nám velí náš zdravý rozum.

Převzato z časopisu Betynka.

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře