Je před vámi další oříšek, který musíte jakožto rodiče rozlousknout. Tolerovat takové kamarádství, nebo ho raději hned zatrhnout?
Pro děti jsou kamarádi moc důležití. Díky nim zažívají spoustu legrace, ale také se od nich leccos naučí. Ovšem ne vždy jen v tom dobrém slova smyslu. „Paní učitelka si stěžuje na našeho Káju. Prý ve škole s jedním kamarádem hodně zlobí o přestávkách a vyrušují v hodině povídáním. Náš syn není zrovna žádný svatoušek, ale stejně si myslím, že na něj má ten spolužák špatný vliv. Byla bych ráda, kdyby s ním tolik nekamarádil,“ stěžuje si maminka šestiletého kluka.
Kdo je nejlepší
Pro děti chceme to nejlepší a kamarádi nejsou samozřejmě výjimkou. Bojíme se, aby se naši drobečkové nespustili s někým, kdo pro ně není vhodný. Jenže kdo je ideální? Dost možná bude vaše představy splňovat dítě z „dobré“ rodiny, které se výborně učí a ve volném čase si čte klasiky světové literatury. Jenže tak to většinou nefunguje. Váš potomek se skamarádil zrovna s tím rošťákem odvedle, co je samápětka a neumí ani pozdravit.
„Někdy se stane, že si potomek zvolí za kamaráda dítě, které nám výrazně nevyhovuje. V tu chvíli bychom měli sami sobě říct, co nám na něm tak vadí. Není nám sympatické, špatně se učí, nemáme se rádi s rodiči, pokládáme jeho rodinu za nevhodnou. Tohle bychom si měli přiznat maximálně upřímně. Často nám totiž vadí malichernosti,“ říká dětský psycholog Václav Mertin.
Proč zrovna tenhle?
Vybírá si váš potomek za kamarády stále ty samé typy zlobilů? Pak se zkuste zamyslet nad tím, proč tomu tak je. Třeba se mu nedaří najít společnou řeč s těmi vzornějšími spolužáky. Zkuste si položit otázku, jestli by nepomohla například změna trávení volného času dítěte. Jestliže přijde ze školní družiny a celé odpoledne bloumá bezcílně po sídlišti, najde tam podobně znuděné děti. Najděte mu třeba sportovní kroužek, který ho bude bavit. Potká tam dost možná i nové přátele.
Naučte ho vybírat
Kategorický zákaz ve výběru kamarádů většinou nefunguje. Podle Václava Mertina bychom sice do výběru zasáhnout měli, ale s úplně jinou strategií. Je důležité respektovat volbu dítěte, ale současně upozornit na úskalí nevhodného kamarádství. Vhodná forma však není zákaz, pomlouvání kamaráda, vyzdvihování pouze jeho špatných stránek.
Podle odborníků docela dobře fungují třeba smyšlené příběhy. V nich můžete projevit svůj názor a naznačit dítěti, co si o situaci myslíte. A přitom se nemusíte bát, že vaše dítě zareaguje negativně. Vaše slova nebudou namířena proti němu. Další variantou je svému dítěti přiznat, že o něj máte prostě strach. Můžete mu vysvětlit, že jste například na podobně zlobivého kluka narazili jako děti ve škole a jakou s ním máte negativní zkušenost.
Přijde na to samo
Životní zkušenosti jsou nepřenosné. Bohužel. Kamarádit se s někým je činnost jako každá jiná a dítě se jí učí postupně. V průběhu let se kritéria pro výběr kamarádů mění a dítě si uvědomuje, proč si vybírá toho a ne jiného. Výběr můžeme ovlivnit nejen výchovou, ale také tím, jak se sami chováme k jiným lidem, jak s nimi komunikujeme nebo jak o nich mluvíme v jejich nepřítomnosti.