Zhruba kolem patnáctého měsíce života začíná být dítě schopno poznat, že „se něco děje“, a dát to najevo. Je to ideální doba pro učení na nočník. Pamatujte ovšem, že každé dítě je jiné. Některé se učí rychleji, jiné pomaleji, a zatímco jedno se bez problému naučí již v roce a půl, druhé zvládne chození na nočník až ve třech letech. Ovládání konečníku a močového měchýře je velkým pokrokem ve vývoji batolete.
Jedná se o zcela přirozenou schopnost, stejně jako se dítě naučí chodit. Musíte mu však poskytnout podporu a příležitost uplatnit a rozvinout schopnosti získané přirozeným vývojem a zráním. Jsou i takové maminky, které se pyšní tím, že jejich potomek chodí na nočník již od 8. měsíce, ale po 12. měsíci je situace opačná. Vždy je třeba mít s dítětem trpělivost a za každý zdařilý pokus je chválit a nikdy nekárat. Dítě časem pochopí, co se vlastně po něm žádá a k čemu slouží ten neznámý podivný předmět - nočník.
Jak na to?
Nejprve musíte dítě s nočníkem seznámit, vždy promlouvejte klidným hlasem a vysvětlujte opakovaně, k čemu ta nádoba slouží. Klidně mu ukažte, jak se na nočník sedá. Některé dítě si sedne bez problému, jiné se bojí a rozpláče se nebo dokonce uteče. V tom případě ho nenuťte a zkoušejte znovu třeba za dva dny, až se přestane vzpírat.
K učení vyberte období, kdy máte dostatek času, nikdy ne ve spěchu. Stres ničemu neprospívá.
Dítěti oblečte kalhotky bez plen nebo použijte tzv. odvykací plenkové kalhotky, které nepropustí moč či stolici, ale dítě si uvědomí, že je mokré. Ideálním obdobím jsou letní měsíce.
Nočník je třeba mít stále po ruce, dítě na něj vysazujte po každém jídle, nebo tehdy, kdy by podle vašeho odhadu mohlo být úspěšné. Vždy ho pochvalte!
Dítě nechte na nočníku sedět maximálně pět minut. Je-li úspěšné, pochvalte jej, očistěte zadeček i genitál, nočník vyčistěte a umyjte ruce sobě i dítěti. Po celou dobu k němu promlouvejte a všechny úkony vysvětlujte klidným hlasem.
Mnohdy se stane, že dítě z nočníku uteče a potřebu klidně vykoná někde v pokoji. Ani tehdy je nekárejte, vysvětlete mu, že se to nedělá, vše ukliďte s dítětem a očistěte jej.
Pokud je po dvou týdnech zřejmé, že dítě nechápe, co po něm chcete, znamená to, že ještě není dostatečně vyspělé a pokus opakujte cca po čtyřech týdnech.
Když se dítě obejde během dne bez plen, nedávejte mu je na odpolední spánek, ale hned po probuzení jej vysaďte na nočník.
Nejste-li si jisti, že mimo domov se dítě samo přihlásí na svou potřebu, klidně mu plenu na cestu či procházku dejte. Jsou děti, které plenám odvyknou velmi rychle a pleny odmítají zvláště, mají-li doma srovnání se starším sourozencem.
Vydrží-li dítě během dne suché, nechte je na noc již bez plen, ale samozřejmě se pojistěte nepropustnou podložkou.
Pokud se po „suchém" období začne dítě zase pomočovat, pátrejte po příčině - může to být nějaká negativní změna - znovu použijte pleny a stále s ním klidně promlouvejte, vysvětlujte a znovu vše zkoušejte.
Dítě se může do svých šesti let občas pomočit, většinou se tak stává v noci, někdy je ale během dne tak zabrané do hry, že nestačí sundat ani kalhotky. Pokud jde o častější nehody, je na místě poradit se s dětským lékařem.