Pořád ještě nechodí?

Zatímco jedno miminko zvládne chůzi v deseti měsících, jiné ve čtrnácti. Ale to nevadí. Hlavně to nechtějte za každou cenu uspěchat!

"Pojď k mamince,“ lákáte svého mrňouse. Ale miminko má dost starostí samo se sebou. Aby se udrželo na dvou, musí se pevně chytit postýlky nebo nábytku. Ale když se mu to jednou povedlo, bude to zkoušet znovu a znovu, dokud nezíská jistotu. Pak teprve přijde čas, aby se pokusilo o první krůček. Ale i k němu by mělo dozrát. Nemůžete uvěřit tomu, že kamarádčin Tomík to zvládl v deseti měsících, a vaší Janince se to ve třinácti pořád ještě nedaří? Lékaři i psychologové vám na to řeknou jediné: Každé dítě je jiné.

Dětská lékařka Lenka Smetanová zdůrazňuje, že postupné napřimování páteře u každého kojence je naprogramováno a souvisí se zapojováním jednotlivých skupin těla. „Nejprve se dítě učí zvednout hlavičku – jsou aktivní vzpřimovací svaly krční páteře, pak jsou zapojovány ramenní pletencové svaly a horní část hrudní páteře, kdy je dítě schopno opory o předloktí na bříšku. Teprve potom přijde na řadu zapojování svalových skupin směrem dolů k bedrům, svalům pánve a dolních končetin.“

Mami, tati, kam ten spěch?
Aby se dítě správně vyvíjelo, potřebuje nejen vlastní dispozice, ale i vaši rozumnou péči. Jenže když máma nebo táta vidí, jak je jejich Mareček oproti stejně starému klukovi jejich známých pozadu, začnou být netrpěliví. Přitom by stačilo zeptat se, jestli vaše miminko není napřed v jiné „disciplíně“. Psycholožka Eva Pavlíková má pro starost rodičů, zda vývoj jejich dítěte probíhá správně, pochopení. Ale zároveň vidí i to, co je třeba vůbec nenapadne.

„Žijeme ve společnosti hodně orientované na výkon, takže mnozí lidé pochopitelně spoléhají na trénink. Letité zkušenosti však ukazují, že ve vývoji dětí se nic moc urychlit nedá. Podněcování k chůzi za každou cenu se už dlouho nedoporučuje, jelikož se jím aktivují nesprávné pohybové vzorce. Dítě, které ještě nechodí, by mělo být podporováno spíše ve fyziologickém lezení po čtyřech.“ Výklad je proto jednoznačný. Když dítě stojí, určitě bude brzy chodit. Kdyby bylo něco v nepořádku s nohama, s koordinací svalů či rovnováhou, nepostavilo by se.

Když se zadrhne
„My jsme na první samostatný krok čekali hodně dlouho,“ přiznává Michaela. „Sabinka v deseti měsících docela dobře stála, v jedenácti se pustila kolem nábytku, ale pak se zadrhla a další tři měsíce jsme s ní nehnuli.“

Když věc konzultovali s dětským lékařem, doporučil jim, aby ji nechali být. Došel k názoru, že na ni moc tlačili. Někdy se prostě vývoj zastaví. Buď proto, že po nemoci není dítě fit, nebo prožilo nějaké trauma – třeba kvůli odloučení od mámy. Až se bude cítit v bezpečí, zase se mu schopnost chodit nebo stát vrátí. Někdy bohužel nedobře zaúřadují rodiče. Sotva jejich drobeček otevře oči, už se na něj vrhají – ne proto, aby se s ním pomazlili a potěšili, ale aby podle jejich programu, i když na to nemá, kráčel po dvou. A když se po místnosti nepustí sám, vláčí kinklající se tělíčko za ruce sem a tam. Malé dítě se sice učí rádo, ale není schopno se na jednu věc dlouho soustředit. Po pár minutách bude mít vašeho „pravá, levá“ dost. Nesnažte se tedy celou dobu, kdy je vzhůru, věnovat nácviku stání nebo chůze jen kvůli svému pocitu, že se nevyvíjí dost rychle. Musí mít čas i na to, aby se učilo něco jiného. Pokud to s tréninkem přeženete, můžete se vsadit, že bude unavený a protivný. A koordinace pohybu stejně nebude taková, jak jste si představovali. Neúspěch bude zklamáním nejen pro vás, ale i pro vaše dítě, které – i když je ještě tak malé – touží být chváleno. 

Co prospívá a co škodí!
✱ Na to, aby samo stálo, obcházelo nábytek či chodilo, nespěchejte. Závisí to na jeho schopnostech, na jeho sebedůvěře a motivaci, stejně jako na svalech a koordinaci.
CO NA TO BETYNKA: Budete-li na ně příliš spěchat, vývoj neurychlíte, ale můžete ho naopak zbrzdit.

✱ Když zvládne jedno stadium, ale do toho druhého se mu nechce, může to být proto, že ho chození nebaví.
CO NA TO BETYNKA: Za každou cenu je ze země nezvedejte. Chybí-li schopnosti a motivace, chce to čas.

✱ Dítě se postaví, ale nehýbá se z místa. Chodí kolem nábytku, ale k samostatné chůzi se nemá. Není pro ně jednoduché „poručit“ nožkám, aby udělaly to, co chce.
CO NA TO BETYNKA: Zvládnout koordinaci pohybu není pro miminko jednoduché. A hodně těžké je překonat strach pustit se do světa. Nenápadně mu pomáhejte, povzbuzujte je a chvalte, ale k ničemu je nenuťte!

✱ Nechodí a nechodí? Pořiďte mu hračku, kterou bude moci tlačit. Zpočátku mu pomáhejte, přidržujte mu ruce na rukojeti . Časem se osmělí a zkusí to samo.
CO NA TO BETYNKA: Některé děti rády tlačí židli. Buďte ve střehu, mohly by si ublížit.

✱ Že by mu to v chodítku šlo snáze a při nácviku chůze by se tolik namáhat nemuselo?
CO NA TO BETYNKA: Chodítko ke správnému vývoji nepřispěje. Dítě se v něm pohybuje na špičkách, ne na chodidlech, neučí se udržovat rovnováhu, neprocvičuje vstávání a „klekání“. Navíc např. nadměrně zatěžuje záda.

Převzato z časopisu Betynka.

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře