Pavel Boháč: Jsem táta od tří dětí…

Rozhodnutí pro třetí dítě znamená i to, že si partneři důvěřují. Muž musí být ochotný přijmout velkou dávku zodpovědnosti a věřit si, že se o rodinu postará. Žena se zase musí dočasně smířit se závislostí na partnerovi...
Pavel Boháč: Jsem táta od tří dětí…
„Co k tomu dodat. Kdybychom si nedůvěřovali a netolerovali své chyby, tak by náš vztah ani neměl cenu. Měla to být letní láska a je z toho téměř deset let společného soužití. A věřím, že kdyby někdy došlo k tomu, že zjistíme, že si nemáme co říci, tak se dokážeme domluvit – už kvůli dětem. V tuto chvíli je pro mne rodina nade vše.“

Chtěl byste být právě v tomhle období na manželčině místě?
Ani náhodou! Ale to je podle mne trochu špatný pohled na svět. To, co zvládají ženy, nemusí zákonitě zvládat muži, a naopak. Zkuste se podívat na to i okem druhé strany – přijdete večer utahaní z práce a sesypou se na vás děti, žena si chce ulevit, odpočinout. Pak musíte přepnout a najít dostatek energie být přívětivý. Žena tím proplouvá celý den a je tak nějak navyklá na prostředí plné dětských požadavků a proseb, křiku, muž vchází do úplně jiného prostředí, na které si musí rychle zvyknout. Ale vše samozřejmě není černobílé.
 
Máte děti jako stupínky. To byl záměr?
Samozřejmě má to svoji výhodu. Chtěli jsme, aby Nikolka a Terezka měly k sobě blízko. Třetího do party jsme plánovali také, ale že jim bude Adámek šlapat věkem na paty, tak to bylo překvapení. Ale samozřejmě příjemné. Takže jsou tři. Je to náročnější, ale alespoň jsou teď v domácnosti dva chlapi...
 
Vy i manželka jste z kolika sourozenců? A hrálo to při rozhodování pro početnou rodinu roli?
Ani ne, i když já sám ze tří dětí jsem: mám mladšího bratra a sestru. Manželka bratra.
 
Máte „pomáhací“ babičky, anebo jste s manželkou na všechno sami?
Velké díky za babičky, ale i za tetu a strýce, dědečky. Snažíme se veškeré potřeby naplánovat a kočírovat sami, ale občas nevyjde vše podle plánu.
 
Klepněte pro větší obrázek 
 
Jaká je vaše profese? A jaká byla profese manželky před mateřskou dovolenou?
Pracuji v občanském sdružení, kde koordinuji jeden mezinárodní projekt. Manželka pracuje ve státní správě.
 
Jak jste řešili nebo řešíte bytovou otázku?
Máme vcelku prostorný byt, v kterém mají holky pokojíček. I tak je ale celý byt jedno velké dětské hřiště. Ale večer před spaním musí být uklizeno. Nyní dostavujeme rodinný domek s velkou zahradou, kde se budou moci vyřádit.
 
U třech dětí se říká, že nejhůř je na tom to prostřední... Přemýšlíte o individuálních potřebách dětí?
Samozřejmě určitá řevnivost a žárlení tam je, ale snažíme se jim to vysvětlovat a přizpůsobit výchovu a čas tak, aby se necítil nikdo ukřivděný. A co se týče privilegií, každý má jiná, podle svých potřeb...
 
Co říkáte na argument, že v dnešní době jsou dvě děti tak akorát?
My máme tři děti a myslím si, že to má do budoucna i své výhody. Osobně se mi moc líbí legenda o Svatoplukových prutech... A myslím, že ve třech se to táhne lépe než ve dvou...
 
Máte nějakou pojistku pro případ, že by se s vámi něco stalo?
Nestrašte, ale samozřejmě s manželkou máme tyto smutné varianty vyřešeny.
 
Co vám připadá na rodině s třemi dětmi tak skvělé, že byste tuto variantu doporučil ostatním?
Ta radost z jejich smíchů, radostí, úspěchů. Je třeba si užít každý den, protože čas strašně letí, a chtěli bychom, aby děti na to nejkrásnější období svého života – dětství – vzpomínaly jako na okamžik plný lásky, něhy a štěstí. A vůbec nezáleží, zda-li máte jedno, dvě, tři či sedm dětí. Podstatné je, jak je máte rádi – a my ty naše tři caparty máme hodně.
 

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře

Betynka na Facebooku


Nejčtenější články