Kdy jste si spolu naposledy vyrazili?
Ano, jen vy dva. Bez dětí. „Mám co dělat, abych zvládala obstarat děti; narodily se rok a půl po sobě a starší teprve začal chodit do školky,“ vypráví dvaatřicetiletá Ilona. „Takže ráno je oba obléknout a vypravit, cestou domů nákup s kočárkem, doma každodenní kolotoč - to všechny důvěrně známe - a pak honem zase do školky. A to můžu být ráda, když mi doma dcerka neusne tak pozdě, že ji musím odpoledne,násilím‘ budit, to pak máme leckdy zkažený celý zbytek dne. Na nějaké juchání s manželem mi fakt nezbývá energie, a upřímně řečeno, ani na to nemám myšlenky,“ říká na rovinu.
To její kamarádka Petra dodržuje pravidelné čtvrtky jen ve dvou. „Babička už předem počítá s tím, že bude i uspávat. Bydlí dvě zastávky od nás a děti jsou na ni zvyklé odmalička, takže není problém.
A my si aspoň jednou v týdnu připomeneme, že jsme i partneři, nejen máma a táta, k čemuž máme jinak tendenci sklouzávat.
A co s manželem dělají? To co běžný pár „na rande“. „Někdy jdeme do kina nebo na koncert, ale většinou skončíme v hospůdce kousek od nás, dáme si večeři - hurá, ve čtvrtek nemusím vařit! - skleničku vína nebo pivko a jenom tak sedíme a povídáme si. Tak jako dřív, než jsme měli děti.“
Pokud to jde, začněte hned po šestinedělí
Pozor, s tímhle rituálem Petra a její muž začali hned po šestinedělí. „Dokud jsem kojila, museli jsme samozřejmě hlídat čas, dcerka totiž opravdu pila co tři hodiny,“ směje se nyní už dvojnásobná maminka. „Taky jsme vždycky byli poblíž, kdyby máma volala SOS, což ale až na naprosté výjimky nedělala. Vychovala mě i bráchu, tak věřím, že se stejně dobře dokáže postarat i o moje děti. Mamka navíc vidí, jak jsem po celém dni vyřízená a že si vážně potřebuju,orazit‘ - tím spíš, že jsem nikdy nepřestala pracovat, jen dělám z domova.“
Petra tvrdí, že právě díky těmto „schůzkám“ se s mužem nikdy nepřestali vnímat „jako chlap a ženská“. „Navíc vždycky v klidu, právě nad skleničkou něčeho dobrého, probereme i případné třecí plochy - takže se problémy nekumulují a doma není zbytečně dusno. Řekneme si, jak se kdo z nás cítí, jak na tom momentálně je, bavíme se o všem možném, ne jenom o dětech. Ze začátku jsme si dokonce dali výslovně zákaz o nich mluvit, protože to se samozřejmě nabízí jako první,“ směje se Petra.
Chraňte si chvíle ve dvou
Že je nejen pro vztah, ale v důsledku i pro vaše děti (!) víc než dobré, abyste si doslova ubránili chvíle, které patří jen vám a vašemu muži, potvrzuje i psycholožka.
„Pro celou rodinu je důležité, aby dobře fungovalo partnerství mezi rodiči a aby bylo v rovnováze s rodičovstvím, tedy vztahem k dětem. Nerovnováha je pro rodinný systém nevýhodná, je tedy třeba pečovat o obojí.“
Je samozřejmě přirozené, že se po porodu soustředíte hlavně na miminko a i v partnerovi najednou vidíte hlavně tatínka a vítaného pomocníka. „Řada žen se v prvních týdnech a měsících zcela soustředí na své mateřství a po nějakou dobu je to přípustné. Jen je třeba, aby se pozornost postupně vrátila i k partnerovi,“ říká. „Pokud se tak nestane, muž se cítí odstrčený a vztah tím logicky chřadne… Partner si může najít náhradní program, například v tom, že mnohem víc pracuje nebo pěstuje své koníčky, a někdy také hledá náhradní partnerku.“
Pozor! Láska opravdu nepočká
To už zní jako varování, nemáte ten pocit? „Když to jen trošku jde, je dobré zajistit si hlídání někým z rodiny.
A pokud to možné není, asi bych i občas investovala do hlídání nebo se domluvila na určitém večeru v týdnu, který partneři po uložení dětí stráví spolu,“ doporučuje Mgr. Jandourková.
Možná si momentálně nemůžete dovolit profi „hlídačku“, ale co poprosit o víkendu dceru sousedů, ať za stovku (nebo třeba za doučování angličtiny) vezme miminko v kočárku ven, a vy si zatím zajdete na kafe? Ano, žehlení počká (koneckonců dotyčná by se mohla postarat i o něj, což?). Vaše láska by ale tak úplně počkat nemusela.
Veronika: Často si najdeme chvilku pro sebe
Máme štěstí, že ani já, ani přítel jsme nikdy neměli pocit, že bychom kvůli dítěti zanedbávali partnerský vztah. Hodně času oba věnujeme dceři, ale často si najdeme chvíle jen pro sebe, i když občas večer usnu s Adélkou u čtení pohádky a přítel mě musí vzbudit, aby kus večera zbyl i pro nás dva.
Veronika Pohanková s dcerkou Adélkou
Děti vás potřebu jí, ale vy zase kromě nich potřebujete mít čas i pro sebe a partnera, jinak rodina nemůže dobře fungovat.
Jen co přestanete kojit, naplánujte si spolu milenecký víkend
I když vám to připadá zbytečné, protože se přece každý den vidíte doma, snažte se pravidelně si vyjít „ven“ jen ve dvou. Nemusíte přitom dělat nic světoborného, bohatě stačí procházka, kino, kafe v restauraci za rohem… Ideální je vyhradit si takto jeden večer v týdnu. Nemáte pravidelné hlídání? Dobře, stačí jednou dvakrát do měsíce. Je ale důležité, že se máte na co těšit -jen vy dva. Jen co přestanete kojit, naplánujte si společný „milenecký“ víkend. Ať ho třeba jeden z vás věnuje tomu druhému k narozeninám nebo k výročí, a dá tak najevo, že v něm stále vidí i muže/ženu, ne „jen“ spolurodiče. Nemáte k dispozici babičky? Aspoň čas od času investujte do hlídání a změňte prostředí. Uvidíte, jak vás to osvěží - a co teprve váš vztah!