Okno k miminku

Chystáte se s bříškem na ultrazvuk? Nejspíš jste vy sama byla jedním z prvních dětí, na které se maminky i lékaři podívali právě díky tomuto převratnému objevu.

Na žádné vyšetření se nastávající máma netěší tolik jako na ultrazvuk. Ještě než se na monitoru objeví jakýkoli záběr miminka, je jasné, že tento dokument je pro ni oscarovým trhákem.

Obecně vzato jsou si matka a plod v její děloze tak blízko, že blíž už to ani nejde. Ale vidět človíčka je bonus nade vše, a co víc, obrázky mini plodu, byť ne vždy dokonale rozpoznatelné, chytají za srdce i tátu a mnohem víc ho vtahují do atmosféry očekávání potomka. Je to zkrátka skvělý objev, tenhle ultrazvuk. Ale nesrovnatelně větší význam má pro medicínu a zdraví miminka i matky. „Objev ultrazvukové diagnostiky v porodnictví byl jedním z největších objevů nejen minulého století, ale i v dějinách lidstva,“ říká prof. Pavel Calda, předseda České společnosti pro ultrazvuk v gynekologii a porodnictví ČLS JEP.

„Doslova otevřel okno do těhotné dělohy. Ultrazvuková diagnostika je v kvalifikovaných a zkušených rukou nenahraditelným, bezpečným a cenným pomocníkem.“ Dneska si neumíme bez ultrazvukové kontroly představit žádné bezproblémové těhotenství, natož to, které provázejí zdravotní potíže. Ale ještě v 70. letech minulého století to byla pro nastávají matky i porodníky sci-fi. O ještě dřívějších rodičkách nemluvě. Do 18. století se těhotné prakticky nevyšetřovaly. Rodily 12- až 15krát za život, a pokud nastaly komplikace, modlily se a pokorně přijímaly takové rány osudu.

Změna nastala s průmyslovou revolucí a emancipací žen. Jedinými pomůckami pro porodní báby i lékaře byly tehdy zkušená, vzdělaná hlava, šikovné ruce pro zjišťování stavu děložního hrdla, naslouchátko trychtýřovitého tvaru (stetoskop) pro poslech srdce plodu a krejčovský metr pro měření břicha. Maminka se pak v postupujícím těhotenství mohla orientovat podle velikosti bříška a pohybů dítěte.

Zlatá 80. léta

Do 60. let minulého století nikdo nevěděl, jak je plod v děloze uložen, jak se mu daří a kde leží placenta.

U nás se ultrazvuk zaváděl do běžné gynekologické praxe přibližně od 80. let. „První přístroje byly vybavené pouze,břišní‘ sondou. 2D obraz byl k dispozici s různě velkým zpožděním a vypadal jako,vlnění v zrnění‘,“ vysvětluje gynekoložka Kamila Nouzová. „Kvalita zobrazení zpočátku neumožňovala víc než zjistit, zda srdce plodu pracuje. Kdepak fota,rozesmátých‘ miminek mávajících ručkou nebo spolehlivé určení pohlaví.“ Technika se však rychle zdokonalovala a spolu s ní se někteří lékaři gynekologové i radiologové specializovali právě na zobrazovací vyšetření a diagnostiku. „Koncem 80. let jsme už mohli spolehlivě měřit růst plodu, množství plodové vody, určit polohu placenty, tepovou frekvenci i její odchylky,“ pokračuje gynekoložka. Díky utrazvuku také lékaři dokázali sledovat růst vnitřních orgánů plodu a sestavit první růstové grafy – normogramy pro posouzení správného vývoje plodu během gravidity.

Časná diagnostika

Jak se postupně ultrazvukové přístroje vylepšovaly, rozšiřovaly se možnosti jejich využití, např. pro časné vyhledávání některých chromozomálních vad (např. Downův syndrom) v kombinaci s krevními testy už v 1. trimestru. Pomocí UTZ s funkcí tzv. barevného dopplera zase lékaři dokázali „mapovat“ cévní zásobení včetně činnosti specifické cévy, která funguje pouze v prenatálním období čili před narozením dítěte, kontrolovat práci srdíčka, a tak velmi časně odhalit vybrané závažné srdeční vady plodu.

„To byla skutečná revoluce a jedna z nejzásadnějších změn konceptu časné a velmi specifické a citlivé prenatální diagnostiky, samozřejmě výhradně v rukách vytrénovaných odborníků, kteří se stále vzdělávají,“ dodává dr. Nouzová. Dnes dokážou lékaři kombinovat s UTZ vyšetřením další vyšetřovací postupy, a tím dále zdokonalovat prenatální diagnostiku.

K tomu přispívají i další přístrojové vychytávky, jako je možnost zpomalení přenosu obrazu, opakování nasnímaného vyšetření, zlepšení obrazu v hloubce těla matky díky speciálním filtrům atd.

Super zážitek s 3D/4D

K vyšetření a stanovení diagnózy čili k medicínským účelům slouží stále hlavně 2D ultrazvuk. 3D/4D ultrazvuk také lékaři využívají, a to zejména v diagnostice obličejových deformit a pro přesné zjištění rozštěpových vad. Pomáhá ale i v diagnostice vrozených vad centrálního nervového systému a srdce.

Samozřejmě že 3D/4D zobrazení je hezkým zážitkem pro rodiče, pokud je miminko ve vhodné poloze a dobře splupracuje, když zrovna nespí a má chuť se předvádět v celé své kráse. Ideální doba pro takové „intimní rodinné promítání“ nejkrásnějšího filmu na světě je podle MUDr. Nouzové až po absolvování veškerých screeningů a diagnostických ultrazvuků, tedy až po 24. tt.

UTZ s rozumem

Vyšetření ultrazvukem se nemusíte bát. K diagnostickým účelům se používá jen velmi nízká intenzita ultrazvuku, a to ještě jen po dobu nezbytně nutnou k získání požadované informace. Zárukou je také odborné vzdělání lékařů využívajících tuto techniku.

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře