Virtuální generace
Dnešní generace dětí dávno spontánně nelítá po ulicích, neskáče gumu ani nepořádá bitvy v parku. Daleko častěji sedí doma u compu, komunikují spolu po icq nebo mastí „gamesy“. Nutno ale podotknout, že to není jen jejich vina nebo pohodlnost. Stačí se rozhlédnout, jak se svět změnil. No řekněte, vy byste snad bez dozoru pustili svého prvňáka, ať si jde sám hrát ven? Asi ne, že... Takže pokud se vám jeho nejlepší kamarád PC nelíbí, je důležité vymyslet něco, co bude vaše dítě opravdu bavit a to i v době, kdy bude bez vás. Když se vám to podaří, uvidíte, že pak (alespoň občas :-)) rádo vymění playstation třeba za míč nebo televizi za baletní špičky.
Stejně jako v rodině Lenky Křiváčkové z Prahy: „Když Martin nastoupil do první třídy, ještě to šlo, jen občas si zahrál nějakou hru a za chvíli už ho to nebavilo. Před rokem to už ale bylo doslova peklo. Dokázal před počítačem prosedět klidně pět hodin a nic s ním nehnulo.Výhrůžky, zákazy a dokonce ani „čokoládové“ úplatky. Tak jsem si řekla dost a začala se pídit po zajímavých kroužcích, sondovala, co by ho mohlo bavit. Se sportem jsem nepochodila, keramika ho taky nezajímala, nakonec jsme ale objevili kouzlo skauta. Vede ho parta bezvadných lidí a i můj technický nadšenec se do skauta úplně zbláznil. Ne že by přestal s počítačem úplně, ale tři dny v týdnu je v přírodě, jezdí se skautem na výlety a má dokonce i lepší fyzičku. Já jsem taky klidnější a dokonce jsem ten jeho comp přestala nenávidět.“
Kroužky ano, nebo ne?
Odpověď je tentokrát velmi jednoduchá. Rozhodně ano. Mimoškolní aktivita je důležitá pro duševní rozvoj dítěte, jeho sebevědomí i fyzickou zdatnost. Kroužky ovšem prospívají i nám, rodičům, jak lakonicky dodává psycholog Jeroným Klimeš: „Vozit děti na kroužky je někdy náročné na čas i na psychiku. Ovšem s trochou organizace se to dá zvládnout. Odměnou je pak klid. Jistota, že náš potomek celé odpoledne nevysedává před televizí, nechatuje na webu nebo se nepotuluje po ulicích bůhví s kým…“ Takže jestli si právě říkáte, že někam přihlásíte i svou ratolest, určitě děláte všech ohledech dobře. „Děti není nutné přetěžovat a plánovat jim dennodenně každou hodinu až do večera, ale spíše jim pomoci smysluplně trávit čas. Nedovolit jim nudit se. A právě zájmové činnosti jsou ideální alternativou ke škole. Dítě má pravidelný režim, něčemu se naučí, pobaví se, ale najde i nové kamarády se stejnými zájmy. Získá sebevědomí a zlepší své sociální chování jako je třeba uplatnění se v kolektivu,“ dodává k tématu odborník z psychologicko-pedagogické poradny PhDr. Radim Opatrný.
To pravé ořechové…
V dnešní době je nabídka nejrůznějších kurzů, kroužků nebo sportovních aktivit tak pestrá, že - zjednodušeně řečeno - pro každého se něco najde. Záleží hlavně na povaze dítěte. Proto se vyplatí i s malým špuntem diskutovat, co by ho tak mohlo bavit. Asi těžko ho budete moct přihlásit do kurzu kosmonautiky, ale dozvíte se něco o jeho přáních a společně pak najdete jinou alternativu. Předejdete tak situacím, kdy váš nešťastný samotář musí chodit na basket, protože si to přál dědeček, a trochu živější holčička se nudí v kurzech mladého akvaristy…
A jak by měl rodič vybírat kroužek z pohledu psychologa Opatrného? „Kromě zaměření potomka také podle dostupnosti, a to jak finanční, tak i časové a místní. Vláčet každé odpoledne dítě přes celé město na tenis nebo mu platit hodiny golfu a finančně ´vykrvácet´ jen proto, že se to nosí, je nesmysl, který nakonec stejně jen vede ke stresu a ukončení zvoleného kroužku…“ Takže jak na to?
Malí školáčci se musí bavit…
Menší dítě ještě neví, co by mohlo, a zpravidla ani co by přesně chtělo. Není tedy nutné dopředu příliš rozvažovat a sáhodlouze vybírat, ale mnohem lepší je aktivitu prostě vyzkoušet. Je váš chlapeček aktivní? Šup s ním alespoň do sokola. Pokud jako rodina chodíte na výlety, bude turistika bavit vaši holčičku i v týdnu. A když ne, nevadí, příště vyberete něco jiného. Sport pak střídejte s něčím tvořivým, co rozvíjí fantazii. Bezvadné jsou v tomto ohledu výtvarné kroužky nebo keramika, které baví většinu i těch úplně nejmenších. Tak se nebojte experimentovat, zkoušejte nové věci a nepropadejte panice, i když vaše ratolest změní třeba tři kroužky. V této době rozvíjení je to normální…
Druhý stupeň ve znamení soutěživosti
Starším dětem už více záleží na úspěchu, na tom, aby byli dobří a pohybovali se v dobré partě. Baví je poznávat a zdolávat první překážky, soutěžit o prvenství. Ve většině případů jsou pro ně ideální kolektivní sporty jako basketbal, volejbal, fotbal nebo kroužky rozvíjející kolektivního ducha, ať už jde o oblíbený dramatický kroužek nebo skauting. Ale i v tomto věku se stává, že dítě chce svou činnost změnit. Určitě mu nebraňte, a pokud vám to čas a peníze dovolí, nechte ho vybrat si něco jiného.
Adolescenti: hlavně vydržet!
Dospívání je kritické ve všech směrech. Problémem je, že puberťáky prostě nic nebaví. A mnohdy se to týká i kroužků, na které nadšeně chodili i pět let a byli úspěšní. „Puberta je opravdu kámen úrazu. Doporučil bych trochu taktu, ale i neústupnosti. Rodiče by měli své děti motivovat hlavně vlastním příkladem, aby pokračovali ve svých koníčcích. A jestliže už nějaký sport nebo jazykový kurz dítěti zaplatili, potomek by ho měl určitě dochodit, na tom bych si jako rodič trval,“ vysvětluje PhDr. Radim Opatrný a pokračuje: „Děti v tomto věku hledají vlastní identitu a pomoci jim v tom může i třeba osoba trenéra nebo vedoucího divadelního spolku, kam chodí. Proto bychom při výběru aktivity pro děti starší 12 let měli přihlížet k osobnosti a vzájemným sympatiím dospělého vedoucího…“
Kde hledat
Většinu kroužků nabízejí Centra volného času nebo tzv. Domy dětí. Zde se děti za minimální příspěvek mohou věnovat jazykům, uměleckým, přírodovědeckým a dalším kurzům. Chcete-li dítě přihlásit na sport, je dobré volit místní tělovýchovnou jednotu nebo Sokol, které nabízí řadu sportů a cvičení.
Seznam Center volného času v blízkosti vašeho bydliště vám poskytne každý obecní úřad, radou pomůže určitě i škola. A spoustu informací najdete na webech měst či městských částí. Vedle těchto neziskových organizací fungují i soukromá studia, ať už hudební, výtvarná, jazyková či taneční. Další variantou jsou i sportovní kluby. Tady už se ale musíte připravit na to, že si značně připlatíte. Jenže, co by člověk pro své dítě neudělal, že?! Pokud na to tedy má…
Kam ho jenom přihlásím???
A jaké jsou možnosti volnočasových aktivit? Kroužky se dělí na:
sportovní
cestovatelské
technické (například elektronika, modelářství, počítače)
přírodovědecké (botanické, teraristické, rybářské, ekologické, kaktusářské, ornitologické)
matematické
skautské, junácké a turistické
jazykové
vaření
zdravotnické
stolní hry
rytířské a historické
sběratelské
umělecké (výtvarné, hudební, dramatické, filmové, fotografické, taneční, keramické, kurzy ručních prací, malování na sklo a hedvábí)
Vy do kroužku nechodíte…
Nejrozšířenější chybou rodičů je, že do svých dětí promítají vlastní sny. Maminka se kdysi chtěla věnovat baletu, a tak je dcera od čtyř let na špičkách, které z duše nenávidí stejně, jako baletní sukýnku a starou baletní mistrovou. Je nešťastná a primabalerína z ní nikdy nebude…
Dalším fenoménem jsou přehnané nároky některých rodičů, kteří od dětí očekávají velkolepé úspěchy a mnohdy i světovou slávu. Neuvědomují si přitom, že svému dítěti mohou zničit život nebo minimálně dětství. Z lekcí piana nebo tenisu se tak může stát noční můra jen proto, že maminka a tatínek chtějí mít doma hudebního virtuosa či šampióna. Zapomínají totiž, že zájmové aktivity jsou pro zábavu a potěšení…
Nezapomeňte na zápis
Pokud vaše dítě chodí na dramaťák nebo na fotbálek už tři roky, jste asi klidní. Pravděpodobně máte místo rezervované a možná i zaplacené z konce minulého roku. Jestliže jste ale vybrali nějakou novinku, protože vašeho miláčka už housle prostě nebaví, tak si poznačte červeně do diáře první týden v lednu. To je většinou čas návštěvních hodin, abyste se měli možnost seznámit s prostředím, kam by mohlo vaše dítě docházet. První lednový týden probíhají i zápisy spojené s placením „kroužkovného“ na další pololetí. Výjimečně lze dítě zapsat libovolně v průběhu roku, týká se to ale jen malého počtu míst v jinak obsazených kroužcích nebo o soukromé provozovatele finančně náročnějších koníčků…
Text: Eliška Zikmundová