Pavlíkovi byly nedávno čtyři. Jeho křeček patří podle maminky k nejhýčkanějším křečkům na světě, šnekovi na zahradě postavil ze staré krabice malý domeček. Venku se vrhá a tulí ke každému pejskovi. Zdá se, jako by mu všechna zvířata oplácela jeho příchylnost. Zkrátka zvířata a děti jsou kamarádi. Jen malí kluci a holčičky často nerespektují pravidla, která dospělí při kontaktu s nimi považují za životně důležitá.
Děti vůbec nenapadne, že by jim něco mohlo zkomplikovat život. Pavlíka například nedávno sekla kočička drápkem. To, že děti často utrží nějakou „památku“ na své hry, není nic neobvyklého. A tak když Pavlík přišel za maminkou se škrábancem na ruce, vydezinfikovala ho a zalepila. Ale krvavý šrám se ne a ne hojit. Maminka Pavlíka podezřívala, že si ránu „drápe“. Za pár dní na rance přibyl velký zarudlý pupínek. Pavlík byl malátný, bez nálady, vůbec mu nebylo dobře.
„Nejvyšší čas navštívit v takovém případě lékaře,“ zdůrazňuje doktorka Lenka Smetanová. „Někteří rodiče bohužel někdy dlouho vyčkávají. Problémem bývá také to, že se dítěte pořádně nevyptají a vlastně ani nevědí, co a kde se mu stalo. Nedokážou si tedy spojit příčinu a následek. “
Kočička, která Pavlíka poznamenala, mu do tělíčka „nasadila“ bakterii Bartonella henselae. Ta nejprve způsobí v kůži zánět, který se pak šíří do lymfatických uzlin poblíž místa škrábnutí. „Zánět, který způsobuje nemoc z kočičího škrábnutí,“ vysvětluje doktorka Smetanová, „se zpravidla objeví po 3 až 10 dnech, a to u většiny postižených. Pupínek, který může mít v průměru až půl centimetru, má sice na povrchu stroupek, ale uvnitř nepříjemně hnisá. Zhruba po 14 dnech se zánět posune do mízních uzlin. Pokud jde o zranění na ruce, jsou to nejčastěji uzliny v podpaží, je-li škrábanec v obličeji, je dobré sledovat uzliny na krku. Z nohou se zánět přestěhuje do uzliny v tříslech. Uzliny se zvětší, jsou tuhé a někdy hodně bolí. Později navíc zhnisají. Dítě může být malátné, trpět nechutenstvím, často mívá bolesti hlavy. Výjimkou není ani horečka. Asi u 10 % pacientů se zánět rozšíří i do dalších částí těla, například do očí (zánět spojivek).“
Nemoc z kočičího škrábnutí má podle doktorky Smetanové naštěstí dobrou prognózu. I když se neléčí, odezní většinou bez následků během 2 až 5 měsíců samo. Přesto paní doktorka Smetanová radí nemoc nepodceňovat a navštívit lékaře, který doporučí, jak postupovat dál.
Co na to odborník MUDr. Lenka Smetanová
Když přijdou rodiče s dítětem, které má takové potíže jako Pavlík, k lékaři, prohlédne je. Následuje vyšetření uzlin, nejčastěji odebrání vzorku biopsií. Dělají se krevní testy. Vždy je třeba vyloučit i ostatní příčiny zvětšených uzlin včetně tuberkulózy, nádorového a imunitního onemocnění. Dítě dostane léky proti bolesti, teplotě a zánětu, například Ibalgin tablety pro děti nebo Brufen sirup, případně Paralen. Lékař také předepíše antibiotika, a to zhruba na 10 až 14 dní. Jestliže uzlina zhnisá a hnis dělá problémy, je potřeba ho za pomoci jehly „vypustit“. Během onemocnění nemívá dítě většinou vážnější komplikace.