V klasické rodičovské disciplíně – srovnávání dětí vlastních s ostatními nebo vlastních mezi sebou – to mají rodiče dvojčat těžké. Zejména když jde o řeč. Právě v jejím vývoji bývají dočasní jedináčci napřed. A mezi nimi ještě kralují děti prvorozené. Důvod je jednoduchý – první dítě v rodině má pozornost nejbližších jen pro sebe. Navíc, protože „jeho lidé“ jsou většinou jen dospělé osoby, má drobeček možnost poslouchat a fixovat si správně utvořená i vyřčená slova. Ve srovnání s takovými podmínkami drží pochopitelně druhorozená dvojčata černého Petra.
Zbytečné obavy
„Péťa ani Pavlík ještě neřekli kloudné slovo. Jsou jim dva roky, a pořád mluví jen ve slabikách. To Andulka v jejich věku zvládala i jednoduché věty,“ svěřila se Mirka se svými starostmi Erice, kolegyni z pískoviště. Ta však evidentně Mirčiny obavy nechápala. Sama měla také dvojčata, ale domnívala se, že „dvojčátkovština“, jak říkala jejich vlastní řeči, odpovídá jejich 22 měsícům. „Když se nedávno Robíkovi podařilo říct táta, oslavovali jsme to jako veliký úspěch. Kristián si zatím vystačí s ukázáním a zvukem připomínajícím TA.“ Mirka se ocitla v pasti srovnávání, na což ji upozornila pediatrička. Zároveň ji však uklidnila tím, že kluci dobře slyší, jejich celkový vývoj pokračuje, jak má, a tak příčina jejich tempa rozvoje řeči nejspíš plyne z obecně platných specifik: kluci často začínají mluvit později než holčičky, pozornost rodičů, a tedy i komunikace, se dělí mezi starší dítě a dvojčata, a navíc si dvojčata vystačí s vlastní vzájemnou komunikací, která je ostatním často záhadou.
Rozdvojená pozornost
K rozvoji řeči je třeba přiměřené množství podnětů. Často se opožďuje proto, že rodiče na děti málo mluví, málo si s nimi prohlížejí knížky, téměř vůbec jim nezpívají. U dvojčat může být příčinou fakt, že rodiče mluví na obě děti dohromady a málokdy komunikují s každým z nich zvlášť, což je náročnější. K pozdějšímu startu přispívá i skutečnost, že dvojčatům rodiče nevyhledávají další dětskou společnost tak často jako jedináčkům, protože se stejně staří sourozenci spolu zabaví. To zřejmě vede i ke vzniku vlastní sourozenecké řeči.
Slovník dvojčat
Vlastní řeč je častější u jednovaječných dvojčat, přesto je obvyklé, že u všech vícerčat vzniká slovník pro ostatní nesrozumitelných výrazů snadno, protože děti si zkomoleniny předávají a rychle fixují. Útěchou rodičům může být fakt, že obvykle do tří let začnou dvojčata mluvit srozumitelně. A co pro to mohou rodiče udělat? Často kontaktovat sourozence i s jinými dětmi, věnovat jim pozornost každému zvlášť, opakovat dětem správné výrazy a důsledně dbát na výslovnost.
Rodová dispozice
Vrtá vám hlavou, proč se i přes vaši snahu dítka nerozmluvila „podle tabulek“? Pak zapátrejte také u rodinných pamětníků. Možná se dozvíte, že právě vy jste si s prvními slovy dali na čas, ale pak jste všechno bez problémů dohnali.
Převzato z časopisu Betynka.