Metoda utišení miminek dle Rii Blom

Ria Blom je zdravotní sestra, autorka populární knihy o tišení plačtivých miminek, v níž rodičům radí, jak postupovat, na co si dát pozor a jakých kroků se vyvarovat. Každé miminko je jiné a každému rodiči vyhovují jiné metody, ale třeba právě vám přijdou rady Rii Blom vhod.

Ria Blom ve své knize (bohužel zatím nebyla přeložena do češtiny) uvádí, že používání základních čtyř pravidel vede u miminek k vybudování důvěry v sebe i okolní svět a pomůže jim vytvořit si jakýsi rytmus, podle kterého dokážou změny okolí ‚předvídat'. Cítí se tak bezpečněji, jistěji, a proto jsou klidnější a nepláčou. Pro obzvláště neklidná miminka doporučuje Ria Blom navíc také zavinování.

Čtvero základních pravidel

1) Klid

Pojmem klid rozumí Ria Blom jak vyvážené střídání fází spaní a bdělosti, tak také klidné a nedráždivé prostředí, které miminku umožňuje zpracovávat okolní vjemy. V praxi si můžeme tedy představit domácnost bez zbytečných vzruchů, prudkých pohybů, hlasité hudby atd.

2) Respekt

Ria Blom apeluje na respekt k potřebám miminka. Pokud si tedy například miminko hraje s jednou hračkou, nesnažte se odvést pozornost na předmět jiný, nezabavujte ho jinými aktivitami. Omezujte také časté předávání si miminka mezi jednotlivými osobami, a to ať už ve spánku, nebo v bdělém stavu. Respektujte jeho únavu a dejte je včas do postýlky. Na straně druhé respektujte také své potřeby. Dopřejte si jako rodič čas na oddech a načerpání energie, kterou pro své miminko budete potřebovat.

3) Důslednost

Blom označuje jako nezbytné převzetí vedení rodičem, stejně jako stanovení jasných hranic, které budou vždy respektovány. Poskytnete tak miminku jistotu. Děťátko bude klidnější právě proto, že v dané situaci intuitivně cítí, co může očekávat. Pro rodiče miminek, která často pláčou, je právě tento bod velmi často kamenem úrazu. Rodiče si zoufají, sami jsou nejistí, unavení a podráždění a je pro ně přirozeně velmi těžké trvat na rituálech a hranicích, jež jsou nastaveny. Obzvláště pokud je v rodině více dětí, které vyžadují pozornost rodičů, je pocit bezmoci pochopitelný. Rodiče potom často v dobré víře činí ústupky, které situaci v konečném důsledku ještě zhoršují.

4) Rytmus

Rytmus značí potřebu pro miminko předvídatelného/pravidelného denního rozvrhu v následujícím pořadí: spánek, bdělost, jídlo, mazlení, samostatná zábava/hra a potom při projevení prvních známek únavy odnesení miminka do postýlky. Tento rytmus se doporučuje důsledně dodržovat. Doporučení se týká i stabilního prostředí, tj. místo pro spaní by mělo být vždy stejné, tak jako prostor určený pro samostatnou zábavu miminka, například dětská ohrádka.

Čtvero denních fází

Dle Rii Blom stačí na zavedení pravidelného denního režimu jen jeden týden.

  1. Fáze spaní, následuje probuzení miminka, vyjmutí ze zavinovačky, dále přebalení a nakrmení.
  2. Pomazlení se s miminkem, hra, a to v náručí nebo na klíně. Kojená miminka často nasytí potřebu po úzkém tělesném kontaktu už při krmení. Blom v tomto případě doporučuje fázi mazlení dle potřeby zkrátit tak, aby zbylo ještě dostatek času na další rituály, než bude miminko znovu unavené. Rodiče by si měli uvědomit, že v prvních dvou měsících života vydrží miminko čilé asi hodinu, potom je znovu unavené a připravené spát.
  3. Samostatná hra. Miminko by nemělo být vyrušováno a baveno rodiči. Mělo by ležet vždy na stejném místě, mít kolem sebe identické předměty a hračky. Děťátko by se mělo zabavit až do doby, kdy se unaví. Je jasné, že kojenci si sami nehrají, ale v tomto čase by měli nerušeně objevovat své okolí, vnímat zvuky a ruchy domácnosti. Rodiče můžou hlasitě reagovat na hru miminka, když jdou kolem, pohladit děťátko po hlavičce, usmát se, ale neměli by miminko aktivně bavit.
  4. Při prvních známkách únavy se doporučuje miminko přebalit, zavinout, položit do postýlky. Tuto fázi není dobré oddalovat, čím je miminko unavenější, tím hůře usíná a je neklidnější. Blom nedoporučuje příliš dlouho zůstávat u postýlky miminka, jen jej pohladit, klidně na něj promluvit a odejít.

Na závěr je dobré znovu připomenout to, co jsme říkali už v úvodu. A sice že jednomu plačícímu miminku může výše zmíněný postup vyhovovat a pomůže, v jiné rodině se stejná metoda neosvědčí. Není proto třeba jednotlivé metody dogmaticky dodržovat. Je dobré se s nimi seznámit, zamyslet se a podle potřeb svých i potřeb miminka a vlastní intuice jednotlivé prvky kombinovat.

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře