Mateřská znaménka

Tvrzení, že velké znaménko zlý charakter nositele značí, patří samozřejmě do kategorie pověr. Přesto by mateřským znaménkům více „sedělo“ označení macešská. Často totiž přinášejí starosti a trápení.
Mateřská znaménka
I když je pro každou mámu právě to její mrně nejkrásnější ze všech, nemůže jí být jedno, když se narodí s „velkou pihou“ nebo „ohněm“ v obličeji či jinde na těle. „Moje spolužačka měla na předloktí tmavě hnědé znaménko větší než pětikoruna. Dlouhé rukávy nosila i v parném létě, měla z toho pořádný mindrák,“ vzpomíná maminka Martina. „Vybavilo se mi to hned, jak jsem si naši Adélku v porodnici prohlédla. Její bradičku pokrývala stejná skvrna.“ Překvapení, lítost a brzy i úvahy, co s tím, aby dcerka jednou neprožívala to, co kamarádka, přivedly Martinu k odborníkům, a tedy i k naději, že tenhle problém se dá úspěšně vyřešit.

Vzpoura buněk
Kde se berou? Je to náhoda, nebo jsem udělala něco špatně? Není to moje vina? Starosti jsou pochopitelné, ale sebeobviňování matek opravdu není namístě. „Vrozená mateřská znaménka, vypadající jako velké pihy, odborně zvaná vrozené pigmentové névy, jsou důsledkem poruchy vývoje pigmentových buněk v těhotenství, a to mezi 10. týdnem a 6. měsícem gravidity. Maminka této kožní vadě nemůže nijak zabránit,“ vysvětluje dermatoložka prof. MUDr. Jana Hercogová, CSc. Malé névy do průměru tří centimetrů se vyskytují poměrně často, zhruba u 1 % novorozenců bez rozdílu pohlaví. Větší (s průměrem nad 9,9 cm) a obrovské (s průměrem nad 20  cm) výrazně řidčeji.

Pryč s nimi
Některé „velké pihy“ nebo „ohně“ mohou být spojeny s nějakým zdravotním problémem, například neurologickým, což se zjišťuje brzy po narození děťátka. Když rodičům spadne tento kámen ze srdce, obvykle řeší, co dál. Může se zdát, že už jde jen o kosmetickou vadu, ale pigmentová znaménka, zvláště ta větší, je lépe, podle prof. Hercogové, co nejdříve odstranit, nebo alespoň hlídat a pravidelně (minimálně jednou ročně) kontrolovat u kožního specialisty. Nelze totiž, bohužel, vyloučit riziko případného zhoubného bujení. Proto se velká pigmentová znaménka po konzultaci s dermatologem, který posoudí jejich závažnost, odstraňují chirurgicky v co nejútlejším věku. Bohužel jeden zákrok obvykle nestačí, a je třeba provést řadu operací včetně estetických úprav. Zda jsou operace vhodné a možné co nejdříve, nebo jestli je lépe počkat, záleží na individuálních dispozicích malého pacienta. Ale u všech stejně platí, že takové zákroky může podstoupit jen dítě, které je jinak v příznivém zdravotním stavu. S odstraněním malých névů, pokud nemění svůj tvar a barvu, se čeká až do puberty.

Kosmetická záležitost
„U cévních znamének, tzv. ohňů, zhoubné zvrtnutí nehrozí a jejich odstranění chirurgicky nebo laserem bývá spíše kosmetickou záležitostí. Proto se obvykle řeší až v období dospívání. Ale vadí-li zdravotně, například, utlačují-li důležité tkáně, třeba oko nebo ucho, pak se zákrok provádí dříve,“ dodává lékařka.

Kam se obrátit?
Vyšetřením a odstraněním mateřských znamének u dětí se zabývají dětští kožní lékaři obvykle ve velkých nemocnicích – krajských či fakultních. V Praze jsou to například kožní kliniky v nemocnici Na Bulovce, ve Všeobecné fakultní nemocnici nebo kožní oddělení v Motolské nemocnici. K vyšetření u specialisty nepotřebujete písemné doporučení od pediatra. Doporučí-li lékař odstranění ze zdravotních důvodů, hradí jej zdravotní pojišťovna.

Klepněte pro větší obrázekCO NA TO PSYCHOLOG – PhDr. Tamara Cenková?

Co to máš?
Když není možné dítěti névus odstranit v útlém věku, je na vás, na rodičích, připravit ho na zvídavé nevinné, ale přesto jemu možná nepříjemné otázky. Zcela jistě se jim zejména v dětském kolektivu nevyhne. Jak na to, jsme se zeptali psycholožky Tamary Cenkové.
 
„Sama mám velké mateřské znaménko na tváři. Vzpomínám si, jak se děti ve školce podivovaly nad tím, co to na tváři mám. Časem si zvykly, ale ta doba pro mne jako malou holku byla hodně dlouhá. Můj tatínek byl lékař, a tak mi dal jednu skvělou radu: Takto označení jsou jen výjimeční lidé. A k tomu se musíš naučit výjimečně chovat. Je pravda, že jsem se to naučila, byla jsem jeden z největších raubířů a obránce všech dětí, kterým se někdo posmíval. Takže doporučuji, pokud znaménko nejde odstranit, naučte s tím děti žít. Také jim řekněte, že jsou výjimeční. Motivujte své děti jejich výjimečností. Pokud se jim někdo posmívá, naučte je slovně se bránit. Trénujte to s nimi. Potřebují jistotu, že za nimi stojíte. Při příchodu do školky či do školy seznamte ostatní s odlišností vašeho dítěte. Také dítě ujistěte, že věda dělá pokroky, a to, co třeba nejde dnes, může jít později.“

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře

Betynka na Facebooku


Nejčtenější články