Lesní školka: pro všechny děti ano, pro všechny rodiče ne

V letním období by zřejmě většina z nás lesní školku skousla. V zimním některým ovšem může připadat celodenní pobyt ve sněhu či mraze trochu jako týrání. Kolem toho, co neznáme, zkrátka snadno vznikají předsudky. Proto jsme se do jedné z takových školek vypravili…

O kutnohorské Školce v zahradě jsem slyšela mnoho už před tím, než jsem se do ní sama rozjela. Moji známí o ní mluvili nadšeně. O to víc jsem byla zvědavá, jak moc se liší od klasické státní, kam chodí i moje děti. A tak jsem v půl deváté ráno, kdy obvykle končí předávání dětí rodiči, dorazila na místo.

Zvenku zázemí školky vidět moc není, užasnete, až vejdete

Otevře se vám, až když vejdete za vrata. Ještě než jsem vstoupila, napadlo mě ale, že tahle školka má ty nejkrásnější kulisy na světě. Těsně pod zahradou, v níž se nachází, protéká říčka Vrchlice. Přímo na protější straně školky se tyčí chrám sv. Barbory, vedle Jezuitská kolej, Hrádek, kousek níže kostel sv. Jakuba a Vlašský dvůr i s parkem. Zkrátka to nejkrásnější z Kutné Hory máte jako na dlani.
A pak vejdete do zahrady, která je ve svahu, a zhruba ve středu stojí jurta, v níž je vytvořené zastřešené sezení. Na okamžik jsem si připadala trochu jako v pohádce… Po načerpání prvních dojmů jsem zamířila pod přístřešek, kde byla většina dětí i s dospělým dozorem. Na jedenáct ratolestí tu byly dvě vychovatelky (jak mě později upozornily, nazývají se spíše průvodkyněmi). Jednou z nich byla i ředitelka Mgr. Lucie Sádlová, která mě do chodu předškolního zařízení tohoto typu vzápětí zasvětila.

Předškolák | Časopis Maminka | Mateřská škola

Nechcete klasickou školku? Zkuste lesní, montessori nebo cizojazyčnou

Příroda není pro každého, pro děti je ale určitě

,,Já razím heslo, že lesní školka je pro všechny děti, ale rozhodně ne pro všechny rodiče,“ vysvětlila mi na úvod. „Tomu, kdo má doma sterilní prostředí, nejspíš vyhovovat nebude,“ svěřuje mi Lucie a já začínám při obhlídce zázemí chápat.

Pobyt v této školce připomíná totiž spíš celoroční tábor. V jurtě je šatna s náhradním oblečením, kamny vyhřívaná místnost, kde děti odpočívají po obědě, můžou si tu hrát a trávit čas, když venku skutečně mrzne, až praští.
Sociální zařízení je suché, umístěné venku, kluci dokonce mají místo pisoárů čurací strom. Ale i přesto tu hygienu dodržují, na umyté ruce tu pochopitelně dbají také. Jen nemají deset umyvadélek s pumpičkami s mýdlem, ale jen jednu vyřazenou varnu na čaj, kde doplňují teplou vodu. Chápu, že i to nejspíš někteří rodiče odsoudí předem, ale mně se to vlastně líbí. Školka funguje ekologicky a ekonomicky a to je mi sympatické.