Kristina Kloubková: Byla jsem přepečlivá a strachující se maminka

Na pískovišti s mrnětem to nemusí být nuda. Mezi vyklepáváním báboviček se můžete dozvědět i spoustu zajímavého. My jsme na dětském hřišti zpovídali televizní moderátorku Kristinu Kloubkovou (40) a její dceru Jasmínku (4).

Baví vás chodit na písek, nebo už se najde lepší zábava?

Musím říct, že plácání báboviček mi nikdy nevadilo, ale Jasmínka už mě k tomu nepotřebuje – raději si hraje s kamarádkami. Věk, kdy na hřišti potřebovala maminku, už je pryč.

Klepněte pro větší obrázek

Není vám to trochu líto?

Trochu. Ale na druhou stranu je fantastický, že si můžu na hřišti v klidu povídat s jinými maminkami. Jasmi už všude vyleze, sleze, rozhoupe se… Prostě samostatná jednotka.

Už je s ní fakt sranda a debaty s ní bývají odzbrojující. Má skvělou slovní zásobu a pěknou vyřídilku. Horší je, že si všechno pamatuje - už ji jen tak neošidím, hned mi všechno vpálí zpátky. Nejspíš to znáte taky: „Mami, tys říkala, že…“

Těhotenství | Krása a styl | Časopis Maminka | Jen pro maminku

GALERIE: V těhotenství si udělejte pohodlí a vezměte tepláky na milost

Ano, ano, jeden z bonusů předškolního věku.  

Každá chvilka s ní je krásná, i když - taky mi někdy ujedou nervy.

Známe to všechny!

Mám úžasné dítě, ale taky má „svoje“ a někdy u nás dojde k pěkným třenicím. Dokonce jsme se už i pohádaly, a to jsou jí teprve čtyři roky! Mám se zřejmě na co těšit. (smích) Teď už se snažím víc vnímat jak sebe, tak i Jasmínku, důvěřovat i jejím instinktům, ale má to své hranice.

Tuhle jsem jí vysvětlovala, že jsem mnohem starší a zkušenější a že některé věci prostě vím líp než ona. Třeba v zimě, když je pod nulou, prostě čepici nosit musíme, protože vím, že je to správně. O podobných věcech s ní diskutovat rozhodně nebudu… I tak si myslím, že jí dávám celkem velký prostor.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek

Takže co vám teď dává nejvíc zabrat?

Teď zrovna, už po několikáté, máme období vzdoru. Jasmi neposlouchá a občas to končí pláčem, i na obou stranách. Někdy i trošku dostane na zadek, aby měla proč brečet. Pamatuju si, jak jsem nikdy nechápala, že někdo dá dítěti na zadek, „aby mělo proč brečet“. Teď už tomu rozumím.

 

Dnes bych spoustu věcí dělala jinak, ale po bitvě je každý generál.

 

Sranda je, že ji jednu lehce plácnu a pak mám výčitky  - mohla jsem to přece řešit v mnohem větším klidu... Ale já jsem opravdu hodně trpělivá! Jasmi přesně ví, kdy přestřelí, a pak většinou přijde a omluví se. Stejně jako já, když vím, že je chyba na mé straně. Ale nedávno mě pobavila – přišla za mnou a povídá: „já už se na tebe, maminko, fakt nezlobím, odpouštím ti, že jsem na tebe byla ošklivá“.

Vyčítáte si ještě něco, kromě těch malinkých plácnutí?

Trochu mě mrzelo, že jsem musela po pěti měsících zpátky do práce, ale tenkrát to prostě jinak nešlo. Minulost změnit nejde a já vím, že jsem všechno dělala nejlíp, jak jsem v danou chvíli dokázala.

Nedávno jsem slyšela krásnou větu: chyby neděláme, pokud je neopakujeme. Pak už jsou z nich vážně chyby. Dnes bych spoustu věcí dělala jinak, ale po bitvě je každý generál! (smích)

Těhotenství | Porod | Novorozenec | Batole | Kojenec | Slavné maminky | Školák | Předškolák | Časopis Maminka

Kristina Kloubková: „Mrzelo mě, že jsem nerodila přirozeně"

Které například?

Třeba mateřské začátky byly opravdu těžké jak pro mě, tak pro Jasmínku. Byla jsem přepečlivá, strachující se maminka, dělala jsem spoustu blbostí, protože jsem se permanentně bála.

Uklidnila jsem se asi až tak po šesti měsících – pak už jsem nebyla tak urputná. Ale musím se zpětně sama sobě smát a s radostí teď všem radím. (smích)

Klepněte pro větší obrázek

Vy sama jste si nechala poradit?

Docela jo, hlavně od své kamarádky Scarlet, i od maminky. Pro někoho možná blbosti, pro mě ale zásadní věci. Můj porod trval čtyřiadvacet hodin a konec byl fakt náročný, děs a hrůza, tedy hlavně posledních deset minut.

Musela jsem nakonec na císařský řez, což se mi z hlavy asi nikdy nevymaže. Zkrátka byla jsem po porodu pořád hodně vyčerpaná a unavená. Až mi Scarlet poradila, že v šestinedělí, když miminko spí, nemám uklízet a vařit, ale spát taky. To mi strašně pomohlo. Nebo se mi osvědčily rady týkající se dodržování rytmu a řádu. Jasmi odmalinka jí pořád v téměř tu samou dobu.

 

Když miminko spí, máma má spát taky.

 

Vážně?

Fakt. Rozhodně dodržujeme snídani, oběd, večeře. Vždycky se v podobnou dobu koupeme a kolem osmi večer jsme v posteli. A máme obě klid. Za tyhle zdánlivě banální rady jsem moc ráda.

Jak vůbec Jasmínka zvládá fakt, že už nežijete společně s jejím tátou? (Kristinin partner byl bývalý tanečník Karel Moravec – pozn.. red.)

Je to statečná holčička a zvládá to, jak se dá. Začátky byly krušné, ale myslím si, že pokud spolu dva lidé nedokáží žít v harmonii a klidu, je lepší, když se rozejdou.

Jednoduché to není ani teď, po roce a půl, a Jasmi by pořád chtěla, abychom žili všichni pohromadě. Snažím se jí vysvětlit, že to nejde, že ji oba milujeme, ale… Jednou to určitě pochopí.

Často se mluví o tom, že by se při rozchodech mělo myslet hlavně na děti. Ale upřímně – neměli by rodiče myslet v první řadě na sebe? Aby jim rozdělení péče a všechny ty praktické věci kolem rozchodu vyhovovaly? Protože když děláte něco kvůli někomu a vnitřně s tím nejste v pohodě, nakonec stejně nedocílíte nejlepšího efektu. 

Je to tak, jak říkáte. Pokud já jako rodič a člověk nebudu šťastný, nemůže být šťastné ani moje dítě. Chtěla bych, aby jednou moje dcera viděla fungující vztah mezi ženou a mužem, a věřím, že jí ho ještě někdy dokážu ukázat.