Na tomto trendu není dnes nic neobvyklého, dokonce se většinou s dětským doprovodem počítá. Ale velkou část společenských akcí tvoří i ty speciálně připravenené pro děti: divadla, koncerty, setkání se zajímavými osobnostmi, dětské párty apod.
A je na nás, jak naše dítko na konkrétní událost oblékneme. Rozhodujícím faktorem může být samozřejmě i to, že se rodiče i s dětmi vzhledem k svému povolání pohybují ve společenských kruzích podstatně častěji, proto by část dětské garderoby měla být přímo přizpůsobená pro tyto příležitosti.
Pokud ovšem nejsme společensky příliš aktivní – s dětmi občas navštívíme představení pro menší a nejmenší, jednou až dvakrát do roka divadlo či koncert – nemusíme být ve výbavě společenského šatníku našich dětí tak systematičtí a důslední. Pro takové příležitosti postačí mít jedno slušnější oblečení. Pro dívky je výběr celkem jednoduchý, po celý rok velice dobře uplatní ve své garderobě sukni, halenku nebo šaty i sportovnějšího střihu. A chlapcům stačí, budou-li mít v šatníku jedny „lepší“ kalhoty, nikoliv sportovního stylu – tedy něco jiného než džíny nebo kapsáče – z plátna, vlny s příměsí, manšestru apod. Ke kalhotám můžete vašemu rodícímu se lvu salonů pořídit alespoň jednu košili ve světlejší barvě, nejlépe jednobarevnou nebo s drobným vzorem. Kamenem úrazu ale bývají boty, vždyť dětské „tlapky“ rostou jako z vody. Ve všední dny si mladí pánové vystačí se sportovní obuví, v létě se sandály, v zimě s pevnější „trekovou“ botou. Takže když dojde na rozhodnutí, zda pořídit kvůli návštěvě divadla nebo koncertu nové, a ne zrovna nejlevnější polobotky, dovolili bychom si tuto radu: Pokud dítě pro tuto obuv nemá větší využití, není nutné investovat zbytečně do společenské obuvi, můžete pořídit i sportovní boty v tmavší barvě – černé, hnědé, šedé, velice důležité ovšem je, aby byly čisté, neokopané, nesešmajdané...
Při jakékoli návštěvě společenské akce je totiž nejdůležitější upravený zevnějšek jak rodičů (pro něž je to samozřejmost), tak i našich potomků, a záleží jen na nás, jaké návyky si vytvoří a zúročí v budoucnu. Není tedy společenským faux pas, když naše dítko nepředvedeme v oblečku na míru šitém ze sametu či hedvábí, ale naší vinou nedostatečně upravené nebo působící ušmudlaně.
Obnošený poklad
Dalším řešením pro výjimečné události jsou půjčovny společenských šatů. Pokud styl oblečení hraje k určitým příležitostem významnou roli (svatby, promoce), neváhejte se na ně obrátit. Velká řada půjčoven disponuje i společenským oblečením pro děti od nejmenšího věku (např. Francouzský svatební dům Evanie nabízí šaty pro družičky). Ještě více finančně přístupnější variantou je využití nabídky bazarů či oblíbených „sekáčů“. Dají se tam najít zajímavé kousky i pro naše ratolesti, ale pozor – nekupujte příliš obnošené věci (žmolky, vytahané, na košilích zapraná barva). Při shromáždění více společensky oděných lidí tyto nedostatky vyniknou.
Drdol, nebo culíky?
Nepomíjitelné jsou samozřejmě i úprava účesu, doplňky a šperky pro nejmenší, které ke společenskému dění neodmyslitelně patří. S účesy u chlapců je to snadné. Základem jsou čisté, umyté vlasy a dobrý sestřih. Případně, chceme-li dosáhnout u mladého muže elegantního vzhledu, můžeme použít gel na styling vlasů a vytvořit například účes ve stylu 60. let, nebo naopak malému neposedovi roztomilý rošťácký vzhled – musíte ale s vaším mladým mužem o „kadeřnickém zákroku“ mluvit předem. I u dětí totiž platí, že se musí nejprve cítit dobře, aby také dobře vypadaly.
U malých slečen záleží na délce a kvalitě vlasů. Velice dobře při společenských příležitostech vypadají na dívkách rozpuštěné vlasy stažené efektní čelenkou – může být ze sametu, s lesklými kamínky či jinými ozdobami, anebo barevně ladící přímo k barvě šatů. Z úpravy vlasů se dále hodí i vlasy spletené do copů, stažené do culíků, upravené pomocí různých sponek, nebo využití i klasického „ohonu“, opět s ozdobením zajímavou sponou či gumičkou. U krátkých vlasů můžete také využít ozdobné sponky, čelenky, případně dotvarovat gelem na vlasy. Opět platí pravidlo, že vlasy mají být upravené, nemají zakrývat obličej nebo bez ladu a skladu poletovat kolem hlavy.
Vyšperkované slečny
Při výběru šperků je nutné dodržovat staré dobré pravidlo, že méně je více. Nic nezkazí malý řetízek s přívěskem, drobné náušnice či tenký náramek. Masivnější a barevnější šperky by u malého dítěte vypadaly podivně, navíc zde hraje roli i bezpečnost dítěte. Dívky blížící se desátému roku už si mohou zaexperimentovat s různými korálky, přívěsky a náramky z pryže, s koženými akcenty apod. I pro tento věk se masivní a lesklé, laciné šperky nehodí. Také výše zmíněné doplňky z kůže, korálků aj. se na významných společenských akcích ke společenskému oblečení příliš dobře nevyjímají, tam mají své místo drobné zlaté či stříbrné šperky.
U chlapců, snad kromě případných manžetových knoflíčků, nejsou žádné šperky potřeba, vhodným doplňkem může být klobouček nebo baret – pokud je vhodně vybraný k oblečení, výsledkem je velmi nápaditý vzhled. Samozřejmě v případě, že oběť salonní módy neprotestuje...
Tvářička jako obrázek
Pokud už naše slečinka jinak nedá, můžeme přistoupit na velmi jemné líčení, tzn. bezbarvý nebo světle růžový lak na nehtech (třeba i s jemnými třpytkami), lesk na rty (také ve světlé barvě), pár kapek dětského parfému také ničemu neuškodí. Pro některé příležitosti se dají použít i třpytky do vlasů.
Co dodat na závěr? Snad si jen přát mnoho povedených společenských událostí po boku s našimi elegantními a vytříbeně se chovajícími ratolestmi. Děti jsou přece to nejdůležitější v našem životě, a my se tím, že je máme, rádi pochlubíme! A proto jich uvedení do společnosti neodsouvejte.
Důležité
Pro chlapce tmavší (i modré) kalhoty, v téže barvě kabátek nebo sáčko, bílá košile, vázanka (nemusí být, pokud ano, stačí úzká, třeba ze sametu). K tomu jako obuv polobotky, barva by měla ladit s barvou obleku. Místo kabátku či saka můžete použít i vestu – pro nižší věk, nebo obojí, kabátek i vestu, pro zvlášť významné události (svatba atd.).
Pro holčičky a malé slečny jsou nejvhodnější šaty. A to podle pravidla: čím nižší věk, tím světlejší či pastelovější barvy. Malé děti by v tmavých barvách vypadaly zbytečně smutně. Pro starší věk (okolo 10. roku) můžeme použít i hnědou, tmavě zelenou, modrou i šedou. V tomto věku mladé slečně trochu elegance neuškodí. Z obuvi pro dívky nejlépe vypadají lakovky nebo v teplém období páskové boty.
Zeptali jsme se vás:
1. Považujete návštěvu divadla i rodinnou oslavu za příležitost hodnou slavnostního oblečení?
2. Jak své děti k takovým příležitostem oblékáte – kupujete nové oblečení?
Michaela Vančurová (36), syn Jakub (3)
1. Chodíme do divadélka skoro každý měsíc a při tom si o společenském oblečení i chování povídáme. Už nyní, když je Kuba ještě malý, se snažím vypíchnout společenské události a k nim vhodné oblečení. Později to už bude dítěti připadat samozřejmé.
2. Něco kupuji nové a využívám i secondhand. Od kamarádek si raději nepůjčuji nic, protože děti oblečky snadno zničí. V létě nosí Kuba na oslavy bermudy a polokošili, v zimě do divadla dlouhé kalhoty a košili nebo svetřík, na narozeninové oslavy i na Vánoce nosí většinou ty nejzachovalejší džíny a košili se svetříkem. Při domácích oslavách ale takto oblečen zůstává jen krátce, na pozdější hraní ho obvykle převlékám do trika a tepláčků.
Klára Pelcová (40), dvojčata Kryštof a Viktorie (3) a dcera Jana (21)
1. Divadlo patří ke společenským akcím a myslím, že můžeme děti učit, že do divadla se berou jiné šaty než na písek nebo do školky. Nemusí být za tisíce, ale trochu slavnostní šaty nikomu neuškodí. Měli bychom je k tomu vést odmalička, protože kdybychom počkali, tak se také nemusíme dočkat, když vidím, co za mládež venku chodí.
2. Podle mého názoru pro holčičku se hodí džínové šaty nebo sukně, kterou lze doplnit hezkým tričkem nebo halenkou, jsou i šatičky, které mohou nosit i jinam než do divadla, třeba na návštěvy, oslavy, Štědrý den. Pro malého frajera stačí kalhoty (i neděravé a neroztrhané džíny) a košile nebo hezké triko a svetr. Vypadá v tom pěkně, a přitom má jiné oblečení než na ven. Je možné dítko společensky obléknout a současně se finančně nezruinovat. Jsou tu kamarádky, dětské burzy a bazárky, výhodu má i šikovná maminka, která sama ušije nebo přešije, ale to já bohužel nejsem. Větší problém představují boty.
Zvláštní polobotky na tyto příležitosti nemáme. Samozřejmě děti mají boty čisté a třeba na jaře nebo na podzim kožené kotníkové, které si myslím mohou vzít. V zimě má syn teplejší kotníkové a malá kozačky. Při dnešních cenách, a když ortopedi doporučují zásadně boty nové, asi mnoho lidí společenskou obuv dětem nekupuje.
Lenka Vávrová (38), dcera Tereza (9) a syn Tomáš (6)
1. Představení v divadle je pro nás vždycky významná rodinná událost. Proto si také pokaždé s dětmi osvěžíme, jak je dobré se v divadle chovat a jak se tam obléknout. Džíny nebo všední oblečení neuznávám nejen do Národního divadla, ale ani k jiným slavnostním příležitostem.
2. S holčičkou je to jednodušší – v její skříni se vždycky nějaká sukýnka nebo šatičky najdou a slavnostnější halenka taky. U kluků, zvlášť když se v tom necítí moc dobře a tepláky jsou to nejpohodlnější oblečení, co znají, je to horší. Proto si myslím, že když nemá klasické kalhoty, stačí tmavé pláťáky rovného střihu a košile. Vítám oblečkovou výpomoc od kamarádek i nabídku sekáčů. Myslím, že pokud nechodíme do divadla a na společenské akce alespoň dvakrát do měsíce, kupovat speciální a hlavně nákladné společenské oblečení dětem se nevyplatí.