Dysgrafie, dyslexie, dysortografie nebo třeba dyskalkulie nejsou výmysly přepečlivých rodičů nebo méně zdatných či lenivých dětí. Jsou to oficiálně uznávané vývojové poruchy učení, o nichž odborníci vědí přibližně sto let. Zatím je umíme pojmenovat, diagnostikovat a do jisté míry i kompenzovat, nedovedeme je však léčit či jim předejít.
Zčásti jsou totiž způsobeny geneticky a zčásti se na jejich vzniku mohou podílet další faktory, např. lehké poškození mozku nebo nervové soustavy, nedostatečná spolupráce mozkových hemisfér, komplikace v těhotenství, těžký porod či přeučené leváctví. Chlapci přitom trpí vývojovými poruchami učení častěji než dívky.
Otestujte si: je váš předškolák dyslektik?
Pokud si na většinu věcí odpovíte ANO, pak je čas navštívit odborníka:
✱ nemá rád slovní hry, básničky, říkanky
✱ nepamatuje si názvy čísel
✱ začal mluvit později než vrstevníci, mluví málo a špatně
✱ komolí slova a má malou slovní zásobu
✱ zaměňuje zvukově podobná písmena
✱ nesprávně vyslovuje delší slova
✱ špatně si pamatuje
✱ obtížně se soustředí
✱ má problémy s orientací v prostoru
✱ nevyhledává kontakt s vrstevníky.
Jak poznat, že je moje dítě jiné?
Přestože jsou tyto problémy nejčastěji spojovány s prvními roky školní docházky, můžeme coby pozorní rodiče zaznamenat indicie, že něco není v pořádku, už v době, kdy dítě navštěvuje mateřskou školku nebo i dříve. Podle speciální pedagožky Olgy Zelinkové, autorky knížky Dyslexie v předškolním věku?, je vhodné všímat si toho, co umí, respektive neumí, jak se chová a s čím má potíže. Na to, že by se u něho v budoucnu mohla projevit některá z vývojových poruch učení, ukazuje podle ní opožděný vývoj řeči, menší slovní zásoba, potíže s rýmováním říkanek, se zapamatováním informací, nesoustředěnost, podrážděnost... Vyhýbat se může některým aktivitám či kontaktům s vrstevníky.
„Bylo mi divné, že můj Péťa nápadně málo mluví. Ve třech letech, kdy šel do školky, uměl sotva: máma, táta, auto, ahoj a pár dalších slov,“ říká třiatřicetiletá Věra. „Paní učitelka ve školce mi doporučila návštěvu speciální pedagožky a ta mě upozornila, že Péťa možná bude mít vývojovou poruchu učení. Absolvovali jsme různá vyšetření a nakonec se zjistilo, že je dyslektik i dysgrafik. Pod vedením paní doktorky jsme pravidelně cvičili, takže jeho nástup do školy nebyl tak dramatický, jak jsem slyšela od jiných maminek. Teď je ve třetí třídě a výsledky má velmi pěkné. Znamenalo to ovšem hodně se mu věnovat, hodně mu odpustit a ještě víc ho chválit...“
Dítě potřebuje lásku, pochopení a povzbuzení. Ne netrpělivost a kritiku.
Také nešikovnost při kreslení, neschopnost vytleskat rytmus slova či rozlišit slabiky ukazují na možnost vývojové vady učení. Pokud něco takového u svého potomka pozorujete, nepropadejte panice. Poraďte se jako Věra se zkušenými pedagogy nebo navštivte pedagogicko - psychologickou poradnu v místě bydliště.
Výzkumy prokázaly, že začne-li se s řešením problému včas, má šanci obstát v konkurenci ostatních dětí, jež podobnou poruchou netrpí, bez stresů a pádů absolvovat školní docházku, dokonce vystudovat vysokou školu. Je však důležité, aby bylo aspoň na začátku školní docházky pod vedením zkušeného speciálního pedagoga a aby i jeho třídní učitelka měla zkušenosti a zájem pracovat s dětmi, které „nestíhají“ běžný režim výuky. A kromě odborného vedení a pravidelného „cvičení“ potřebuje vaše dítě také lásku, pochopení a povzbuzení, nikoli netrpělivost či kritické srovnávání s ostatními.
Co je DYSLEXIE a DYSGRAFIE
- DYSLEXIE je vývojová porucha čtení, která se projevuje na prvním stupni základní školy. Dítě, které jí trpí, má problémy souvisle přečíst text, zaměňuje, přeskakuje či komolí slova a plete si vzhledově nebo zvukově podobná písmena. Čtení je pro ně natolik namáhavé, že má problém učit se probíranou látku z učebnice či sešitu a má potíže i se soustředěním.
- DYSGRAFIE je vývojová porucha psaní. Dítě píše nečitelně, neúhledně a chaoticky, vždy však s nápadnými chybami jako vynechání písmen či slov. Jejím prvním příznakem může být nešikovnost při kreslení v předškolním věku a jistá nemotornost.
Slavní a úspěšní dyslektici a dysgrafici
Být dyslektikem není ostuda, vždyť touto poruchou trpěla či trpí i nejedna významná osobnost světové vědy, kultury nebo politiky – například Albert Einstein, Winston Churchill, John Lennon, Agatha Christie, Tom Cruise nebo třeba Keanu Reeves.Takže možná i z vašeho synka, který vás právě teď přivádí k šílenství tím, že si plete písmena nebo nezarecituje ani jednoduchou říkanku, bude jednou slavný vědec, spisovatel či filmová hvězda. Což ostatně potvrzují i psychologové. Mnoho dyslektických dětí je podle nich nadáno vyšší inteligencí a v dospělosti nachází uplatnění v umění či ve vědě, kde mohou využít nejen svoji kreativitu, ale i technické znalosti.