Jak šel vývoj s ultrazvukem

Chystáte se s bříškem na ultrazvuk? Určitě se už moc těšíte. Ještě než se na monitoru objeví jakýkoli záběr miminka, je jasné, že tento dokument je pro vás oscarovým trhákem.

Obecně vzato jsou si matka a plod v její děloze tak blízko, že blíž už to ani nejde. Ale vidět človíčka je bonus nade vše, a co víc, obrázky mini plodu, byť ne vždy dokonale rozpoznatelné, chytají za srdce i tátu a mnohem víc ho vtahují do atmosféry očekávání potomka.

Je to zkrátka skvělý objev, tenhle ultrazvuk. Ale nesrovnatelně větší význam má pro medicínu a zdraví miminka i matky. „Objev ultrazvukové diagnostiky v porodnictví byl jedním z největších objevů nejen minulého století, ale i v dějinách lidstva,“ říká profesor gynekologie Pavel Calda, předseda České společnosti pro ultrazvuk v gynekologii a porodnictví ČLS JEP. „Doslova otevřel okno do těhotné dělohy. Ultrazvuková diagnostika je v kvalifikovaných a zkušených rukou nenahraditelným, bezpečným a cenným pomocníkem.“

Jak UTZ vlastně funguje? 

  • Před vyšetřením se na pokožku ženy aplikuje speciální gel, který umožní přenos ultrazvukových vln.
  • Lékař přiloží na tělo tzv. sondu vysílající ultrazvukové vlny, které prostupují tkání a od různých struktur v těle se s různou měrou odrážejí zpět k sondě. Prostřednictvím kabelu se pak přenášejí do ultrazvukového přístroje, který informace zpracuje a na monitoru vytvoří lidským okem vnímatelný obraz.
  • Nejčastěji se používá 2D obraz, který zachycuje řez tělem v rovině vyslaných vln. Přístroje vytvářející 3D obraz umožňují reálnější pohled na plod v děloze a 4D ultrazvukzachycuje trojrozměrné obrazy miminka v reálném čase, tedy v pohybu. 

Dneska si neumíme bez ultrazvukové kontroly představit žádné bezproblémové těhotenství, natož to, které provázejí zdravotní potíže. Ale ještě v 70. letech minulého století to byla pro nastávají matky i porodníky sci-fi. O ještě dřívějších rodičkách nemluvě. Do 18. století se těhotné prakticky nevyšetřovaly. Rodily 12 až 15krát za život, a pokud nastaly komplikace, modlily se a pokorně přijímaly takové rány osudu. 

Změna nastala s průmyslovou revolucí a emancipací žen. Jedinými pomůckami pro porodní báby i lékaře byly tehdy zkušená, vzdělaná hlava, šikovné ruce pro zjišťování stavu děložního hrdla, naslouchátko trychtýřovitého tvaru (stetoskop) pro poslech srdce plodu a krejčovský metr pro měření břicha. Maminka se pak v postupujícím těhotenství mohla orientovat podle velikosti bříška a pohybů dítěte. 

Zlatá 80. léta 

Do 60. let minulého století nikdo nevěděl, jak je plod v děloze uložen, jak se mu daří a kde leží placenta. U nás se ultrazvuk zaváděl do běžné gynekologické praxe přibližně od 80. let. „První přístroje byly vybavené pouze,břišní‘ sondou. 2D obraz byl k dispozici s různě velkým zpožděním a vypadal jako,vlnění v zrnění‘,“ vysvětluje gynekoložka Kamila Nouzová. „Kvalita zobrazení zpočátku neumožňovala víc než zjistit, zda srdce plodu pracuje. Kdepak fota,rozesmátých‘ miminek mávajících ručkou nebo spolehlivé určení pohlaví.“

Technika se však rychle zdokonalovala a spolu s ní se někteří lékaři gynekologové i radiologové specializovali právě na zobrazovací vyšetření a diagnostiku. „Koncem 80. let jsme už mohli spolehlivě měřit růst plodu, množství plodové vody, určit polohu placenty, tepovou frekvenci i její odchylky,“ pokračuje gynekoložka. Díky utrazvuku také lékaři dokázali sledovat růst vnitřních orgánů plodu a sestavit první růstové grafy – normogramy pro posouzení správného vývoje plodu během gravidity. 

 

Holka nebo kluk? na tuhle otázku odpovídá ultrazvuk většinou neomylně.

 

Časná diagnostika 

Jak se postupně ultrazvukové přístroje vylepšovaly, rozšiřovaly se možnosti jejich využití, např. pro časné vyhledávání některých chromozomálních vad (např. Downův syndrom) v kombinaci s krevními testy už v 1. trimestru.

Pomocí UTZ s funkcí tzv. barevného dopplera zase lékaři dokázali „mapovat“ cévní zásobení včetně činnosti specifické cévy, která funguje pouze v prenatálním období čili před narozením dítěte, kontrolovat práci srdíčka, a tak velmi časně odhalit vybrané závažné srdeční vady plodu.

 „To byla skutečná revoluce a jedna z nejzásadnějších změn konceptu časné a velmi specifické a citlivé prenatální diagnostiky, samozřejmě výhradně v rukách vytrénovaných odborníků, kteří se stále vzdělávají,“ dodává dr. Nouzová. Dnes dokážou lékaři kombinovat s UTZ vyšetřením další vyšetřovací postupy, a tím dále zdokonalovat prenatální diagnostiku. 

K tomu přispívají i další přístrojové vychytávky, jako je možnost zpomalení přenosu obrazu, opakování nasnímaného vyšetření, zlepšení obrazu v hloubce těla matky díky speciálním filtrům atd. 

 

Zatímco klasický 2D ultrazvuk slouží k diagnostice, ten ve 3D nebo 4D podobě je spíše vzpomínkovým suvenýrem pro rodiče. To také znamená, že si ho musí hradit sami.

 

Super zážitek s 3D/4D 

K vyšetření a stanovení diagnózy čili k medicínským účelům slouží stále hlavně 2D ultrazvuk. 3D/4D ultrazvuk také lékaři využívají, a to zejména v diagnostice obličejových deformit a pro přesné zjištění rozštěpových vad. Pomáhá ale i v diagnostice vrozených vad centrálního nervového systému a srdce.

Samozřejmě že 3D/4D zobrazení je hezkým zážitkem pro rodiče, pokud je miminko ve vhodné poloze a dobře splupracuje, když zrovna nespí a má chuť se předvádět v celé své kráse. Ideální doba pro takové „intimní rodinné promítání“ nejkrásnějšího filmu na světě je podle MUDr. Nouzové až po absolvování veškerých screeningů a diagnostických ultrazvuků, tedy až po 24. tt. 

Ultrazvuk s rozumem 

Vyšetření ultrazvukem se nemusíte bát. K diagnostickým účelům se používá jen velmi nízká intenzita ultrazvuku, a to ještě jen po dobu nezbytně nutnou k získání požadované informace. Zárukou je také odborné vzdělání lékařů využívajících tuto techniku. 

Kdy vás vyšetření čeká? 

  • Během nekomplikované gravidity se v průměru provádí 4 až 5 ultrazvukových vyšetření.
  • Z veřejného zdravotního pojištění jsou standardně hrazena jedno až dvě vyšetření ke zjištění či potvrzení těhotenství, tedy zhruba do 10. tt. Dále screening růstu plodu, morfologie (posouzení tvaru orgánů), množství plodové vody, uložení placenty atd., a to v 18. až 20. tt a ve 30. až 32. tt.
  • Standardně „na pojišťovnu“ zatím není možné vykazovat tzv. kombinovaný screening v 1. trimestru, proto si jej většinou platí těhotné ženy samy. Některé pojišťovny však alespoň na část nákladů svým klientkám přispívají. Pokud je těhotenství z nějakého důvodu rizikové, je možné provést ultrazvukové vyšetření s určitou diagnózou vícekrát, zejména v tzv. centrech prenatální diagnostiky.
  • Ultrazvuk z nezdravotních důvodů – fota či video si nastávající matky platí samy. Cena 2 fotografií + DVD se pohybuje kolem 1300 Kč.

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře