Jak nakrmit mini mimi?

Hadičky, stříkačky, prsty „ochutná“ nedonošeňátko, než zvládne mámin prs.
Jak nakrmit mini mimi?
Miminko, které uteklo z mámina bříška o dva tři měsíce dřív, vyvolává směs pocitů: štěstí – že je, že žije, strach – zda přežije a bude zdravé, a sebevýčitky – nemohu nic dělat, nemohu mu pomoci… Navíc spleť cévek, trubiček, blikátek a alarmů, do kterých je drobeček v inkubátoru „oblečen“, vzbuzují v mamince obavy, se křehkého stvoření dotknout, natož ho krmit. Jenže i pár kapiček jejího mléka je pro ně hotovým elixírem života. Kdy a jak může maminka své mini miminko krmit, vysvětluje MUDr. Magdalena Weberová-Chvílová, z dětského oddělení Nemocnice Havlíčkův Brod.

Mohou i nezralá miminka dostávat mámino mléko hned?
Velice nezralé miminko potřebuje přechodně dodávku tekutin a živin infuzí do žíly. Je to vlastně „napodobení“ výživy, kterou plod v děloze dostává přes pupečník. Ale současně potřebuje do pusinky mléko matky. V tomhle případě je nezastupitelné kolostrum. Ze začátku dostává třeba jen několik kapek, poté několik mililitrů mlíčka. I tyto zdánlivé minidávky pro ně mají zásadní význam.

Je pravda, že časné přikládání miminka k prsu je důležité i pro „seznámení“ s bakteriemi?
Je to tak. Maminka vlastně funguje i jako „továrna na protilátky“. Miminko by mělo „olíznout“ i těch několik kapek kolostra a rtíky na bradavce informovat matku o svých bakteriích. Maminčino tělo je pak během několika hodin schopné vyrobit protilátky a mlékem mu je předat. Současně dítě přebírá bakterie matky. Ty si chrání své místo v jeho tělíčku a snižuje se riziko, že na dítěti přerostou potenciálně nebezpečné choroboplodné zárodky z okolí. Kolostrum obsahuje spoustu dalších potřebných látek - některé přímo ničí škodlivé bakterie, jiné látky umožňují, aby ve střevě vzniklo příznivé prostředí pro „správné“ bakterie. V mateřském mléce je také zastoupena většina důležitých hormonů, které ovlivňují organizmus dítěte. Samozřejmě kojení u všech dětí také buduje vazbu s matkou, vzájemné pochopení a přijetí. V této roli je maminka nenahraditelná, to je její konkrétní pomoc nezralému miminku.

Funguje vůbec „mlékárna“, když těhotenství skončilo dřív, než mělo?
Porod jednoznačně informuje o tom, že nyní je čas tvořit mléko, přestože se prsy i celý organizmus ještě měly několik týdnů na kojení chystat. Při zkrácení času nastupuje „náhradní program“. S mírným zpožděním (desítek hodin) se přece jen začne mléko tvořit. Největším stimulem pro tvorbu mléka je sání dítěte. Pokud je tak malinké nebo nemocné, že sát nemůže, je nutné začít odstříkávat. Při odsávání mléka tělo matky ví, že je nutné dotvořit další mléko. Hodně pomáhá klokánkování – chování miminka na hrudi maminky. Stává se, že maminka zpočátku neodsaje dostatečné množství, nebo s miminkem nemůže trvale být. Pak mimi dostane speciálně upravené ženské mléko, které se u těžce nezralých miminek obohacuje o důležité minerály a bílkoviny, které by v děloze dostalo přirozenou cestou. Pokud to není možné, pak jsou na trhu mléka speciálně vyrobená pro nedonošené děti.

Kdy jsou nedonošenci schopni sát?
Zda může být děťátko kojeno, závisí na vyzrálosti jeho organizmu – prostředí střeva a na schopnosti sát, polykat a koordinovat vrozené reflexy. Během nitroděložního vývoje toto postupně zraje a ve vzájemné koordinaci pak umožní dítěti hledat a získávat potravu. Samotné sací pohyby zvládá už mezi 18.-24. týdnem těhotenství. V té době si plod už umí „cucat“ palec. Ale aby mohlo být dítě živeno „přes pusinku“, je nutný zkoordinovaný průchod potravy všemi částmi zažívacího traktu.

V čem se způsob krmení takových drobečků liší?

Pokud ještě miminko nezvládne přikládání k prsu nebo kojení, musí se dokrmit. U velice drobných miminek (pod 1500 g) je to nutné sondou do žaludku. Centra, která o nezralé děti pečují, se snaží, aby co nejdříve jedly „pusinkou“. Proto je důležité, aby dítko nedostalo dudlík. Ten totiž narušuje fixování správných sacích pohybů. Dítě je zmatené a neumí pak efektivně sát z prsu. Když je miminko natolik stabilní, aby jej mohla maminka krmit, je dobré začít tzv. alternativním krmením. Nejlepší je dítko přikládat a dokrmovat přímo u prsu. S tím pomáhá tzv. suplementor, nebo cévka vedoucí do kádinky nebo ke stříkačce. Jak dítě saje, dosává si další mlíčko.
 
Klepněte pro větší obrázek 

Může „alternativně“ krmit i tatínek, když je třeba maminka nemocná?
Výhodou alternativního krmení (nikoli krmení z lahvičky) je, že vyžaduje aktivní pohyb jazyka, který je tak důležitý pro úspěšné kojení. Navíc se přitom aktivuje enzym štěpící mléčný tuk v pusince. Je možné užít několik způsobů, někdy je potřeba zkoušet, který nejlépe vyhovuje dítěti i matce. Se zráním dítěte se může způsob alternativního dokrmení měnit, postupně převažuje kojení. Některé způsoby jsou vhodné k dlouhodobějšímu dokrmu, jiné jen jako „nouzové řešení“.
 
Nejčastěji se užívá krmení lžičkou, kapátkem či stříkačkou. Je nutné dbát na to, aby dítě při sání spolupracovalo, aktivně táhlo píst stříkačky. Mléko nesmí jen chabě do úst vtékat. Krmení kádinkou, hrníčkem je dobré i u dětí s poruchou koordinace sání a polykání, protože podporuje pohyby jazyka, napětí rtů, rychlost svalových pohybů. Je to snadný a dostupný způsob krmení.
 
Při krmení po prstu položíme dítě do polosvislé polohy proti sobě, ukazovák (nebo malík) vsuneme do úst dítěte po polovinu druhého článku tak, aby nehet směřoval k jazyku. Prst směřuje na patro, kde je sací bod, po jehož stimulaci začne dítě pohybovat jazykem. K prstu pak přiložíme silikonovou cévku připojenou na stříkačku s mlékem. Opět je dobré ponechat aktivitu dítěti. Toto krmení je velice vhodné jako rehabilitace a nácvik správných sacích mechanizmů. Takto může nakrmit i tatínek.
 
Při krmení dítěte ze suplementoru nebo stříkačkou s cévkou u prsu dítě saje prs a stimuluje produkci mléka, zatímco mléko je přiváděno cévkou ze stříkačky. Konec cévky je připevněný (náplastí) nebo přidržovaný u dvorce prsu. Konec je na úrovni bradavky. Dítě dostává mléko cévkou a současně i z prsu.

Není pro maličká miminka kojení příliš velká dřina?
Opak je pravdou. Miminko ale musí být od prvních přiložení u prsu správně, tedy tak, aby bradavka stimulovala reflexní body v jeho pusince. Dotýká-li se prs i těsného okolí pusinky, správné sací pohyby dítěti „naskakují z podvědomí“. Kojení je tak pro správně přiložené dítě přirozenější a snazší, a nevysiluje ho. Je prokázáno, že u prsu si dítě lépe koordinuje sání (v závislosti na své zralosti), než při pití z lahve. Při přiložení k prsu jsou vitální funkce stabilnější, než při krmení z lahve – děti méně často trpí poklesy srdeční akce, apnoí (bezdeší) i kolísáním „rozvodu“ kyslíku po těle. Je tedy omyl domnívat se, že podávání mléka lahvičkou šetří dítěti síly.

Maminka se může snažit sebevíc, přesto se dílo nedaří…
Každé miminko je už od početí jiné. Liší se v temperamentu, tempu, vlastnostech, vytrvalosti. Každé má jinou historii těhotenství, porodu i problémů. I u dvojčat se stává, že jedno přijme kojení a druhé ne. Jde o odlišné bytůstky a individuality. Pokud se kojení nerozeběhne, a dokonce není ani kapička mléka, je jistě moře lásky a nemá smysl užírat se dalšími sebevýčitkami. Je dobré přijmout to jako fakt, při vědomí, že jsem udělala vše, co jsem mohla. Lépe je radovat se z dítěte, které sice nemá mlíčko maminky, ale má její náruč, pohlazení a lásku.
 
Co je dobré vědět
 
Jak, co a kdy zvládne?
Některá předčasně narozená nezralá miminka jsou schopna olizovat z bradavky odstříkané mléko kolem 28. týdne těhotenství (tt). Od 28. až 30. tt je možno částečně kojit nebo krmit z kádinky. Hledací reflex je pozorovatelný od 32. tt. Velice důležitá koordinace sání, polykání a dýchání je přítomna od 32.-35. tt. Od 32.-34. tt. jsou nedonošenečci schopni několika plných kojení. Po 35. tt jsou schopni plného kojení a prospívání. Záleží však také na jejich individuální zralosti a předchozích obtížích, které museli zvládnou. Každé dítě je jinak zralé, každé má jiné okolnosti porodu a komplikující stavy.

Bez odsávačky se neobejdete
Pro nastartování tvorby mléka je nutná výkonná a šetrná odsávačka. Nejlépe na obě prsa. Ty nejdokonalejší mají několik programů a umí simulovat fáze sání dítěte. Touto pomůckou by měla být vybavena všechna centra, pečující o nezralé a nemocné novorozence, ideálně pak každá porodnice. Odstříkávat byste měla 8- až12x za den v prvních 7 až 10 dnech. V průběu 1. týdne zvyšujte délku a intenzitu stimulace. Celkově byste měla odsávat 100 minut za 24 hodin. Zpočátku stačí asi 10 až 15 minut, později po nalití prsů byste měla odstříkávat dokud mléko teče a pak ještě 1 až 2 minuty. Odstříkávání rukou je možné, ale není vhodné dlouhodobě.
 
Přestat byste neměla, ani když jste nemocná. Ale záleží na aktuálním zdravotním stavu. Je však jen málo zdravotních problémů a jen několik skupin léků, při nichž je kojení nebo užití mléka matky nemožné.
 
Text: Hanka Bělohlávková
 

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře

Betynka na Facebooku


Nejčtenější články