Mateřské mléko se netvoří, když máma na dítě dost nemyslí...
Tvorba mateřského mléka je záležitostí hormonální. Po porodu, když je dítě hned přiloženo k prsu (nejdéle do jedné hodiny) a dále v prvních 40 hodinách dochází ke značnému zvýšení objemu mléka díky hormonu prolaktinu, což je hormon zodpovědný za tvorbu mléka a oxytocinu, který umožňuje jeho uvolňování. Tvorba mléka je adekvátní, pokud do tohoto procesu není zasahováno nepřiložením dítěte na sále, omezováním délky a frekvence kojení, oddělováním matky od dítěte, používáním dudlíku a lahví. Mamince stačí, když dítě vidí, slyší a přikládá podle jeho potřeb. Proto by mělo být trvale s maminkou ve společném pokoji (rooming in).
Tato hormonální závislost tvorby mléka trvá zhruba do 2 měsíců. Pak tvorbu mléka přebírá přímo mléčná žláza a objem vyprodukovaného mléka je regulován hladem a žízní dítěte, tedy sáním. Bez stimulace nervových zakončení na dvorci, tedy bez sání dítěte či odstříkávání, pokud je maminka od dítěte ze zdravotních důvodů oddělena, se mléko tvořit nebude. Sání prsu zvyšuje hormony, které jsou nezbytné pro vytvoření a vypuzení mléka. A právě odčerpávání mléka je to, co nejvíce působí na jeho množství. Čím více mléka se odčerpá, tím rychleji ho prsa vyprodukují. Produkce mléka se naopak sníží, pokud je dítě dokrmováno, má dudlík, což vede k redukci jeho chuti sát. Stejně tak omezované kojení či špatná technika kojení jsou příčinou, že mateřské mléko zůstává v prsech. Přerušení odstraňování mléka z prsu pak vede k vytvoření tlumivých látek bílkovinné povahy, které utlumí tvorbu mléka.
Mléko se přestane tvořit, když je maminka nervózní, leká se...
V procesu tvorby mléka je nejvíce zranitelný vypuzovací reflex, tedy uvolňování a získávání mléka. V situacích, kdy maminka není v pohodě, mohou bolest, strach, stres, únava tento vypuzovací reflex utlumit. Nefunguje-li dobře oxytocinový reflex, má matka obtíže s vyprazdňováním mléka a dítě obtíže s jeho získáváním. Maminka má pocit, že se tvorba mléka snížila či úplně zastavila. Obvykle je problém jen dočasný. Nemá-li však maminka podporu, přestane si věřit a velmi často právě z těchto důvodů kojit přestane.
V zimě má maminka mateřského mléka méně a není tak kvalitní...
Tvorba mléka ani jeho kvalita nejsou závislé na ročních obdobích. Pokud je proces tvorby zahájen správně, je dostatečně vyvinutá mléčná žláza, maminka chce kojit a je podporována svým okolím, kojení by se mělo dařit. Za účelem ochrany přežití následné generace si mateřské mléko zachovává poměrně stabilní základní nutriční složení. Dokonce i v podmínkách mírné podvýživy. Jedná se zejména o bílkoviny, mléčný cukr a vápník. Jejich obsah se snižuje teprve v podmínkách těžké podvýživy, což u nás nehrozí. Celkové energetické navýšení pro potřebu laktace činí podle doporučení Komise pro výživu EU 350 až 450 kcal denně. Dávno už neplatí, že kojící žena musí jíst a pít za dva. Složení mateřského mléka není zcela závislé na tom, co matka jí. Závislé na výživovém stavu a výživě matky jsou jen mastné kyseliny, vitaminy řady B, C, A, selen a jod.
Když je dítě menší, než by mělo být…
Malé děti to nemají v životě lehké, zvláště pokud jsou výrazně menší než jejich vrstevníci. Naštěstí pomoc existuje. Růst a vývoj těchto dětí by měl sledovat pediatr. Přitom nestačí dítě změřit a zapsat údaj do karty. Naměřené hodnoty je třeba zapisovat do růstového grafu, který okamžitě odhalí, jestli výška dítěte odpovídá jeho věku. Je nutné důsledně používat tentýž růstový graf a každou naměřenou hodnotu zaznamenat. Spojením bodů naměřených hodnot získáme růstovou křivku, jež lépe ukazuje vývoj. Ojedinělé měření neodhalí např. zpomalení růstu u dítěte, které bylo zpočátku velké a v okamžiku měření je stále v pásmu normy.
Růstové grafy jsou součástí Zdravotního a očkovacího průkazu dítěte. Další možnost sledovat růst dítěte je na internetových stránkách www.detskyrust.cz. Zde kromě elektronických růstových grafů najdete i další informace o zdravém růstu dětí a jeho úskalích. Pokud máte podezření na poruchu růstu svého dítěte, můžete graf vytisknout a ukázat dětskému lékaři. V případě, že je vaše dítě pod dolní hranicí grafu (3. percentil) nebo je jeho výška hraniční, měl by jej sledovat odborný lékař. Ten provede potřebná vyšetření ke zjištění příčiny malého vzrůstu a doporučí léčbu.