Dvoujazyčnost je darem, se kterým se musí umět pracovat

Je obecně známo, že Česká republika má v posledních letech velice nízkou porodnost. Tato skutečnost vede k tomu, že Češi jako národ pomalu vymírají. Celkově však počet obyvatel republiky naopak vzrůstá, protože přirozený úbytek je nahrazen přílivem cizinců, kterých se např. v roce 2004 přistěhovalo 53 tisíc.

A právě zvyšující se počet cizinců, jazykově "smíšená" manželství, a dlouhodobé pobyty Čechů v zahraničí vedou k situacím, ve kterých se rodiče mohou ptát, zda mají své děti vychovávat dvoujazyčně.

Princip jazykové výchovy spočívá v tom, že každý z rodičů mluví s dětmi pouze a výhradně svou mateřštinou. Děti by měly slyšet od narození oba jazyky, a proto je třeba tuto metodu začít používat ještě před začátkem vlastního osvojení si jazyka dítětem. Děti se tak mohou do obou jazyků ponořit a podvědomě přijmout jejich typické zvukové struktury. Možná je právě tato raná zkušenost příčinou jejich pozdější fonetické citlivosti.

Obecně platí, že mateřským jazykem je ten jazyk, kterým dítě mluví s matkou. Je to jazyk pocitů, jazyk, ve kterém člověk přemýšlí, sní, modlí se, nadává, počítá, atd. Pokud je to tak, mají dvoujazyčně vychovaní lidé dva mateřské jazyky, neboť vyjadřují své pocity, myslí, sní, modlí se a zlobí se ve více jazycích. 

Velice důležité je, aby oba jazyky nebyly zmateně promíchávány a zaměňovány, nýbrž aby každému jazyku byla přidělena určitá role, oblast, ve které je používán.

Praktické rady pro dvoujazyčné rodiny:
Dvoujazyčnost by měla být přirozená.

Zvolte rozdělení jazyků tak, aby bylo co nejpohodlnější pro oba rodiče.

Toto rozdělení a vaše jazykové pozice praktikujte již od porodu. Zůstávejte důslední v zachování tohoto řádu i v dobách krize, kdy dítě jeden jazyk odmítá.

Dbejte na to, aby oba jazyky byly vyváženě silné, tzn., věnujte se oběma s přibližně stejnou intenzitou.

Vytvořte u dítěte pozitivní přístup k dvoujazyčnosti. Zprostředkujte mu pozitivní představení zemí a kultur obou jazyků. Vyprávějte mu pohádky, zpívejte písničky. Takto mu umožníte získat kulturní identitu obou národů. Svému okolí se snažte vysvětlit, co znamená dvoujazyčnost vašeho dítěte a snažte se dosáhnout pozitivního přístupu k ní.

Vydržte tlak běžného jazyka ve vašem prostředí. Dbejte na to, aby slabší jazyk ještě více neslábnul.

Pečujte o slabší jazyk tak, že děti budou častěji navštěvovat zemi, kde se tímto jazykem hovoří.

Neklaďte na děti ve slabším jazyce příliš vysoké lingvistické a gramatické nároky, aby k němu nezískaly odpor, nebo se ho dokonce bály.

Dvoujazyčnost sama o sobě nevede k poruchám. Nedejte se zmýlit občasnými problémy, které se vyskytnou.

Nenechte se odradit předsudky a pomluvami!

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře