HMAT A POHYB
Před porodem
Dítě se v „zaplavené“ děloze pohybuje jako kosmonaut v beztížném prostoru. Kope, převrací se, dělá stojky. Ke konci těhotenství mu už ovšem „pré“ pomalu končí. Vymezený prostor je těsnější a těsnější. Ještěže se nepotluče. Stěny dělohy, do kterých naráží, jsou naštěstí měkké.
Po porodu
Na dítě dopadne v plné síle zákon gravitace. Tělo ztěžkne, ruce a nohy se už nedotýkají jen stěn dělohy, ale může je podle libosti natahovat a mrskat jimi. Naštěstí je většinou ihned po porodu položeno mamince na tělo, čímž se uklidní.
KŮŽE
Před porodem
Tělo dítěte je po dobu pobytu v mámině bříšku pokryto „izolační vrstvou“ – bílým mazem. Mazík kůži změkčuje a chrání před tím, aby nasákla plodovou vodou a též tepelně izoluje. Při porodu se mázek částečně mění v bílé šupinky a ještě chvíli chrání novorozeně před prvním závanem studeného vzduchu.
Po porodu
První, co človíček pocítí, je zima! V děloze měl stabilně vytopeno na nějakých 37 stupňů. Jeho pokožka je najednou vystavena suchému a pálivému vzduchu. Když ho ale porodníci položí mamince na holé tělo, kontakt s její kůží spustí u nového světoobčánka pozvolna termoregulační systém. Ten seřídí teplotu jeho organizmu na správnou míru.
DÝCHACÍ ÚSTROJÍ
Před porodem
Plíce jsou v tuto chvíli asi tím nejzázračnějším, co v sobě človíček má. Na jednu stranu jsou dokonalým „strojkem“ připraveným na svůj pozemský úkol. Zároveň si umí poradit i s vodním prostředím. Plíce plodu v děloze ještě nedýchají, jen se hýbou jako malý měch. Nesmíme zapomenout zmínit ani to, že už pracují i mezižeberní svaly a hrudní koš děťátka. Řídí je – stejně jako zvedání a stahování bránice – nervový systém.
Po porodu
Akce A začíná už během průchodu porodními cestami. Plíce se stlačují, vyjde z nich jednak voda, jednak směs lecitinu a sfingomelinu. Když se dítě ocitne konečně venku, dýchací svalstvo se roztáhne, plíce se rozvinou a vnikne do nich první hlt vzduchu. Pro miminko nanejvýš nepříjemný zážitek, protože ho vzduch v plících pálí a řeže. Při rychlém výdechu vzduch prochází kolem hlasivek, které začnou vybrovat a ozve se první křik. Dítě je ovšem pro první okamžiky své existence na světě „jištěno“. Po prvním nádechu sice začnou jeho plíce automaticky pracovat samy, zároveň mu trochu kyslíku do plic přivádí i pupeční šňůra, stále ještě napojená na matčinu placentu. Lékař ji oddělí, až když se oddělí spojka od pupeční žíly k dolní duté žíle a šňůra přestane pulsovat.
ZRAK
Před porodem
Není pravda, že by byla v děloze tma tmoucí. Dítě se v ní pohybuje v pološeru, do kterého občas proniknou záblesky ostřejšího světla. To když se maminka pohybuje na prudkém slunci nebo v ostrém světle lamp. V takovém případě zahlédne i pupeční šňůru, své končetiny i děložní stěnu.
Po porodu
Ve středověku se věřilo, že jsou čerstvá novorozeňata slepá – jako koťata. Opak je pravdou. Dítě je jen příchodem na svět oslněno – i proto je na porodních sálech nastaveno tlumené osvětlení. Za středověkým mýtem o slepotě vězí fakt, že děťátko po narození vidí ostře jen do vzdálenosti dvaceti centimetrů, což odpovídá zhruba vzdálenosti od matčina prsu k jejím očím. Navíc se většina dětí rodí se silnou dalekozrakostí, která se během prvního roku zlepší až o deset dioptrií. Mimochodem většina novorozeňátek se rodí s vodovou, nedefinovatelně tmavěmodrou barvou očí.
TRÁVÍCÍ ÚSTROJÍ
Před porodem
Dítě se živí plodovou vodou, která je mimochodem nasládlé chuti. Co se týče vyměšování, vytváří výměšky, hnědou hmotu zvanou smolka, ale zatím mu chybí nervový stimul k tomu, aby se „vykakalo“.
Po porodu
Během prvních 24 hodin miminko vyprázdní zažívací orgány a vypustí z těla smolku, takže startuje svoji světskou kariéru úplně prázdné. Trávící ústrojí se připravuje na přísun mateřského mléka.
MOČOVÉ ORGÁNY
Před porodem
Ledviny děťátka v devátém měsíci fungují stejně jako později, když už je na světě. To znamená, že se z plodové vody, kterou dítě vypije, přefiltrují a eliminují odpadní látky. A když se naplní jeho miniaturní močový měchýř, děťátko se jednoduše (neuvědoměle) vyčůrá do plodové vody.
Po porodu
Není výjimkou, že první čin, kterého se novorozeně dopustí je, že se z prožívaného šoku počůrá! Silné emoce totiž zvyšují aktivitu ledvin.
KREVNÍ OBĚH
Před porodem
Pokud je vše v pořádku, srdce dítěte pracuje minimálně ze tří čtvrtin. Prudkým boucháním citlivě reaguje na každé maminčino hnutí mysli – na to jestli je smutná nebo naopak prožívá euforii. Co se týče mechanismu krevního oběhu, tak větší část okysličené krve z pupečníku proudí do jater, menší žilní spojkou přímo do duté žíly. Z důté žíly se vlévá do pravé síně a je chlopní usměrněna do levé síně. Tam také přitéká malé množství krve z plicních žil. Z levé síně proteče krev při stahu do levé komory. Plíce mimina zatím pracují jiným způsobem než později na vzduchu. Plicní tkáň není rozvinutá, takže krev neproudí do nich, ale přetéká spojkou mezi plicní arterií a aortou do krevního oběhu pro hlavičku.
Po porodu
Velké emoce kolem porodu rozběhnou srdíčko dítěte do divokého tlukotu a sklidní je až mámina náruč. Během toho se v jeho těle dějí velké věci.
Už první nádechy vzduchu po porodu uvedou krevní oběh do akce v úplné podobě. Co to znamená? Se vzduchem je plícní tepnou nasáta krev z pravé srdeční komory. Spojka mezi plicní tepnou a obloukem aorty splaskne. Později se změní ve vazivový provazec. Chlopeň, která kryla otvor v mezistěnové přepážce, se přimkne a definitivně uzavře. Tím se oddělí malý krevní oběh od velkého. Od této chvíle už přitéká krev z obou dutých žil nejdřív do pravé síně, pak pravé komory a plicní tepnou do plic. Do aorty se dostane už jen krev z levé síně.
SLUCH
Před porodem
Dítě poslouchá šplouchání plodové vody, tlukot matčina srdce a zvenčí k němu doléhají zvuky, které ovšem – filtrované právě plodovou vodou – působí jako vibrace. Plodík bezpečně pozná hlas matky, který rezonuje v jeho hlavě a trupu, zatímco ostatní zvuky způsobují vibrace v pánvi a nožičkách.
Po porodu
Svět připadá miminku ohlušující! Zvuky, netlumené vodou, jej v plné síle udeří do oušek a většinou na ně reaguje prudkým úlekem.
ČICH
Před porodem
Čich plodu se vyvíjí ze všech smyslů nejlépe. Na čichu totiž stálo a padalo jeho přežití. V děloze si pevně zafixovalo vůni matčiny plodové vody, což se mu později neobyčejně hodí.
Po porodu
Je totiž vědecky prokázáno, že vůně matčiny krve, plodové vody a mateřského mléka si jsou podobné. Dobrý čich tak novorozeněti pomáhá orientovat se v neznámém světě a situacích. Maminku poznává v prvních dnech především podle vůně. A všimli jste si, že má většinou placatý nosánek? Panika není na místě. Je to proto, že nos novorozenců netvoří jako u dospělých lidí kost, ale pouze chrupavka. Aby byl průchod maminčinou pánví pro dítě snazší, nos se stlačí. Do tří až čtyř týdnů ovšem získá svůj správný tvar – poděděný po někom z rodiny.