A nám se zase nebude nikdo divit, že nás zajímá, jak jsou naše robátka živena, když zrovna nesedí u rodinného stolu. Anebo vás snad nenapadne si týdenní jídelníček prostudovat, protože „stejně víte“ (dobře si to totiž pamatujete), že hitem dětských stravovacích zařízení je UHO čili „univerzální hnědá omáčka“ s knedlíkem nebo cosi, co se jmenuje dušená mrkev, ale vypadá a chutná všelijak?
I když není četba jídelníčku nikterak napínavá, možná vás překvapí pointa: skladba jídel je pestrá a vyvážená, a dočkáte-li se odpovědi od malého strávníka, pak se třeba dozvíte, že v polévce křupaly kuličky „cizí rny“ (rozuměj cizrny) a že na svačinovém chlebíčku s „olejovkovou“ pomazánkou plavala mrkvová rybička. Což může být i dobrou inspirací pro osvěžení domácí kuchyně.
Věční šťouralové
Zkrátka časy se mění – i ve školkových jídelnách. Někde se sice možná ještě objeví rohlík se salámem, zatímco jáhly, vločky a saláty z čerstvé zeleniny jako by neexistovaly, ale v řadě školek mají skutečně osvícený přístup k vaření i sestavování jídelníčku. „Přesto, ať vymyslíme cokoli, se vždycky najde děcko, které se v jídle jenom šťourá,“ říká Věra Čermáková, ředitelka MŠ Zvoneček z pražských Modřan, a dodává: „Ale to je samozřejmé, každý z nás nějaký pokrm ,nemusí‘. Proto také děti, kterým něco ,nejede‘, nikdy do jídla nenutíme. Pobídneme, ale když nechce, tak nechce. Může k tomu mít spoustu důvodů, třeba že ono konkrétní jídlo ještě nezná. Je známo, že dítě musí sedmnáctkrát ochutnat, než se rozhodne: to jím – to nejím.“
Hamburger na neděli
Z nedávných průzkumů vyplynulo, že paradoxně zdravěji jedí děti během pracovního týdne ve školních jídelnách, zatímco právě o víkendu u mnohých převládají „fastfoodové“ speciality a sladkosti. Šlo sice o děti mladšího školního věku, ale předškoláci na tom nejsou o moc lépe. To vědí paní učitelky ze školek docela přesně, protože dětičky „prásknou“ i rodinné výlety za hamburgerem, párkem v rohlíku nebo hranolky s kečupem. Ale i kdyby si jen z poloviny vymýšlely, faktem je, že jediné jídlo, které snědí všechny děti bez nimrání, jsou prý špagety, zatímco ryby a luštěniny v hlavním pokrmu odmítá celá třetina. Což o domácím jídelníčku také cosi vypovídá...
„Na druhou stranu jsou tu děti, na nichž je u stolu vidět, že zelenina – čerstvá i vařená – je pro ně samozřejmostí,“ dodává ředitelka. „Těch je ale bohužel méně.“ Přesto kuchařky nerezignují a vymýšlejí, jak zdravé pokrmy připravit, aby je děti s chutí sluply. „Čočka nebo fazole patří spíš mezi neoblíbené obědy, ale podle povinného spotřebního koše a výživové hodnoty musíme luštěniny zařadit do jídelníčku každý týden. Naštěstí předpis neříká v jaké formě, a tak můžeme k svačině připravit třeba čočkovou pomazánku ochucenou zeleninou. Děti dostanou, co potřebují, a ani si nevšimnou, že je to čočka, kterou ,přece nejedí‘. Podobně se snažíme servírovat málo oblíbené ryby – zkoušíme různé recepty pro hlavní jídlo, ale i polévku a pomazánku. Někdy se taková malá finta na chuťové buňky vyplatí,“ prozrazuje ředitelka. „Inspiraci hledáme i u sebe doma. Mně například pomáhá záliba ve vaření i malý vnouček, který je zrcadlem dětských chutí a ochutnávačem novinek.“
Nechutná?
Jestli nejste spokojení se školkovou kuchyní, pak můžete zkusit iniciovat změny a nenechte se odradit výmluvou na předpisy nebo cenovou kalkulaci. Hlavní zásady stravování ve školních zařízeních jsou sice dány vyhláškou, ale ty určují pouze rámec, například, že každý den musí děti dostat mléko nebo mléčný výrobek, ať už k přesnídávce, svačině nebo hlavnímu jídlu, stejně jako ovoce nebo zeleninu. Nařizují, že jednou týdně musí být ryby, drůbež a luštěniny, zatímco knedlíky houskové, bramborové nebo sladké se mohou zařadit jen jednou za čtrnáct dní atd. Konkrétní receptury a kombinace jídel jsou už na vedoucích jídelen a kuchařkách. Závazná jsou i doporučení typu: v jednom dni by se neměly kombinovat dva nadýmavé pokrmy, takže když je například květáková polévka, nepodává se zelný salát, vzhledem k pestrosti konzistencí by se k mletému masu neměla podávat bramborová kaše, ale vařený brambor. Aby i chuťový základ pokrmů byl v jednom dni různorodý, nedoporučuje se například po frankfurtské polévce podávat guláš. Mnohde respektují i zásadu, že v jednom týdnu se neopakují přílohy a že uzeniny by neměly být součástí hlavního pokrmu. „Navíc si hlídáme, aby třeba nebyla jeden den čočková polévka a druhý čočková pomazánka.Mohlo by to vypadat, jako že vaříme ze zbytků,“ doplňuje ředitelka. Cenovou kalkulaci si tvoří školky samy, a tak když budete ochotni připlatit pár korun za větší porce ovoce, zeleniny nebo jogurtů, může být změna jen věcí dohody a ochoty. Celodenní stravné (přesnídávka, oběd, svačina) pro děti do 6 let běžně stojí kolem 30 Kč.
Zkuste Triky profíků:
Jak děti přilákat k novému pokrmu?
Povídejte si o surovinách a požádejte děti, aby vám s přípravou jednoduchého jídla pomohly. Když si například hlávkový salát natrhají a smíchají s ostatní zeleninou, kterou mohou zkusit i nastrouhat, případně bezpečně nakrájet, nebo zamíchat zálivku, jistě svůj výtvor neodmítnou a s chutí se do něj pustí.
Neodmítejte sami jídlo, které dítěti nabízíte. Pokud je odmítá někdo z rodiny, zkuste je dítěti dát v době, kdy nejíte pohromadě.
Podívejte se s dětmi na zábavné programy o výživě třeba prostřednictvím počítače. Například na adrese: www.zdrava5.cz je soutěž pro nejmenší a zajímavý „zeleninovo-ovocný“ sešit s úkoly pro malé školáky a šikovné předškoláky.
Co na to mámy?
1. Změnila byste něco v jídelníčku školky?
2. Co jedí vaše děti o víkendu?
Květa (47), Zuzanka (6)
1. Hlavně kombinaci jídel v jednom dnu či týdnu.
2. Ráda vařím běžná česká jídla a dcerka je má ráda – svíčkovou, rajskou, řízek, bramborák, palačinky, brambory na loupačku s máslem. Snažím se je dělat v odlehčené verzi, např. do rajské vůbec nedávám tuk (rodina na to ještě nepřišla), do bramboráku strouhám cuketu nebo hlávkové zelí. Bůček kupuji jen ke králíkovi na pečení. V létě téměř každý víkend grilujeme. Když něco oslavujeme, jdeme nejčastěji do pizzerie.
Jana Bulínová (32), Terezka (5), Kačenka (3) a Adélka (8 měsíců)
1. Zařadila bych i méně obvyklé zdravé potraviny, více ovoce a zeleniny a čistou vodu nebo neslazené čaje.
2. Teplé obědy, studené večeře. Rybu, maso, někdy bezmasé, např. bulgur. K svačině jogurt nebo mléčný řez, k snídani často domácí pečivo. Nedělám z jídla vědu, snažíme se jíst zdravě, ale ne za každou cenu. Zkouším i alternativní potraviny, ale fanaticky neprosazuji žádný způsob stravování. Nevařím tučná jídla, upřednostňuji celozrnnou mouku – třeba i do jíšky. Téměř denně použiji nějakou nutričně hodnotnou potravinu (např. mořské řasy). Pokud chtějí pít dcery mléko, dám jim sójové (kravské zahleňuje), ale na vaření klidně použiji kravské. Nezakazuji dětem bonbony, ale sama je nekupuji (zcela výjimečně), nenařizuji babičkám, co jim smějí a nesmějí dávat.
Veronika (31), Filípek (4) a Kuba (2)
1. Přidala bych ovoce a zeleninu. Bezmasé dny bych méně nahrazovala sladkými jídly a více luštěninami, jáhlami nebo pohankou. Myslím, že i porce by mohly být větší.
2. O víkendu děti snídají műsli v mléku a svačí většinou ovoce. Obědy připravuji teplé např. rizoto, maso plus příloha nebo těstoviny. Odpoledne mívají jogurt nebo salát, večeře studené (pečivo s pomazánkou nebo sýrem případně salámem) nebo teplé podobné obědům. Snažím se, aby jídlo doma bylo jiné než ve školce.