Kýla je obecně vzato vyhřeznutí jakéhokoli orgánu z jeho fyziologického ohraničení. Nejčastěji se jako kýla označuje abnormální vychlípení pobřišnice (výstelky dutiny břišní), do kterého se přechodně nebo trvale vysunuje část břišního obsahu,“ vysvětluje dětský chirurg Tomáš Pešl z Kliniky dětské chirurgie a traumatologie 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Thomayerovy nemocnice v Praze Krči. „U dospělých vzniká proniknutím obsahu dutiny břišní přes její oslabenou stěnu, ale u dětí jde o onemocnění na vrozeném podkladě, tedy obsah dutiny břišní vyhřezává do ‚otvorů‘, které se vlivem nedokončeného vývoje neuzavřely.“
Může si dítě kýlu vybrečet?
Právě proto, že ratolest dostává tento nemilý dárek do vínku, nedá se mu nijak předcházet. „Často můžete slyšet, že si dítě kýlu ‚vykřičelo‘, ale i v tomto případě se, zjednodušeně řečeno, jedná o vrozené neuzavření tříselného kanálu, které vznik kýly umožnilo,“ komentuje Pešl. Někdy si kýly všimnete záhy v porodnici, jindy o sobě nedává vědět třeba do dvou tří let věku dítěte. A pak se nestačíte divit, zničehonic boule jako koule.
Nejzávažnější kýly se objevují v novorozeneckém věku, a to především u nedonošených dětí.
Existuje řada kýl a zdaleka se netýkají jen dutiny břišní. Pojďme se ale blíž podívat na ty, které se v dětském věku objevují nejčastěji, a odhalme jejich příznaky.
„Tříselná kýla se projevuje vyklenutím v třísle nebo jen určitou asymetrií třísel. Někdy její obsah může procházet až do šourku u chlapců, respektive velkých stydkých pysků u dívek.
Pupeční kýla se projevuje vyklenováním pupeční jizvy velikosti třešně, někdy dokonce velikosti švestky,“ vypočítává docent Pešl. „Pokud je toto vyklenutí nebolestivé a je-li možné ho lehce zatlačit zpět do bříška, potom hovoříme o volné kýle. Někdy ale, a to se stává především v kojeneckém věku a v oblasti třísla, je toto vyklenutí bolestivé, miminko je velmi neklidné, pláče, někdy i zvrací a kýlu nelze do bříška zatlačit, pak se jedná o uskřinutou kýlu, což je naléhavý stav a je nutné okamžitě navštívit pohotovost nebo dětskou chirurgii.“
Operace nutná?!
Taková malinkatá, dělá jakoby nic, ale je tam! Jestliže jste i vy objevila u svého miminka bouličku u pupíku či v třísle, nepropadejte panice! Seberte se a vydejte se s dítětem k pediatrovi. Ten vás odešle na příslušnou chirurgii, kde se dozvíte co a jak.
Další postup se určuje podle závažnosti situace: „Uskřinující se kýly se operují hned, a to i v novorozeneckém věku, objemné tříselné kýly se rovněž operují časněji. U velkých pupečních kýl se v kojeneckém věku vyplácí používání takzvaných kýlních pásků, které často pomohou ke zmenšení kýly. U volných kýl je vždycky čas.
Nekomplikované kýly se pak většinou operují do nástupu do školní docházky. Sama operace spočívá v uzavření kýlní branky a obecně se doporučuje operovat všechny kýly, s výjimkou drobných pupečních kýl. Vždycky jde ale o vzájemnou dohodu lékařů a rodičů.“ A jak je to po operaci? „Rekonvalescence je rychlá, do kolektivu se děti vracejí po čtrnácti dnech, ty větší mají fyzickou a sportovní zátěž povolenou již po šesti týdnech,“ dodává.
Může všechno?
Pak je tu ještě varianta, kdy potomek sice kýlu má, ale není nutné ji nijak řešit. Neznamená to však riziko či omezení? Bude moci jednou třeba ve svém bytě stěhovat nábytek? Může se věnovat jakémukoli sportu? Nebude mít zúžený výběr povolání?
„Pokud není kýla operována, není třeba žádné významnější omezení. U objemných a uskřinujících kýl toto neplatí, ty by se skutečně měly k operaci indikovat již v raném věku. Každá neoperovaná kýla hrozí uskřinutím, avšak čím je dítě starší, tím je riziko menší,“ uzavírá téma Pešl.