Vybrat tu pravou chůvu k dětem je náročné a zodpovědné. Stejně byste měli přistupovat i k nákupu elektronické chůvičky. Nabídka je rozmanitá a vybrat tu nejlepší není jednoduché.
Aby daleko bylo blízko
Pokud bydlíte v bytě, kde bez problémů slyšíte, když dítě v pokoji zapláče, pak je pro vás chůvička možná zbytečná, ale i přesto její nákup zvažte. S její pomocí můžete totiž klidně vyrazit třeba na chalupu k přátelům a posedět s nimi na zahradě, zatímco váš mrňousek bude pohodlně spinkat v postýlce v podkrovním pokoji. Díky chůvičce budete hned vědět, že se děťátko probouzí nebo se dožaduje dudlíčku. Tedy, abychom byli přesní, to všechno uslyšíte jen tehdy, pokud zvolíte chůvičku s dostatečným dosahem. „Výrobci při uvádění dosahu chůviček přehánějí, a tak je nejlepší sáhnout po chůvičce s větším dosahem, než požadujete," radí prodavač v pražském obchodě s dětským zbožím. „Udávanou vzdálenost měří v ideálních podmínkách bez překážek, ale například v panelovém domě může signál zlobit třeba i díky železnému výtahu nebo kovovým výztužím v panelech," dodává. Může se tak stát, že výrobce udává dosah tři sta metrů, ale ve skutečnosti vám chůvička nebude fungovat ani o patro výše nebo z domu na zahradu. Pokud je to tedy jen trochu možné, typ vysílačky, který zamýšlíte koupit, vyzkoušejte, případně se už při nákupu poraďte, za jakých podmínek můžete chůvičky vyměnit, pokud nebudou splňovat vaše požadavky.
Analogové versus digitální
Většina nových modelů je dnes už digitálních, nicméně levnější kousky nebo bazarové chůvičky mohou být ještě analogové. Na první pohled rozdíl mezi analogovou a digitální chůvičkou nepoznáte, ale v praxi ho můžete znatelně pocítit. Analogové chůvičky jsou vhodné pro rodinné domy v méně husté zástavbě. Nabízejí totiž jen malé množství volby kanálů, ve většině případů jsou k dispozici jen dva, a snadno se tak může stát, že se vaše chůvička propojí s chůvičkou sousedů a budou se navzájem rušit. Oproti tomu digitální chůvička nabízí obvykle až 120 kanálů, a jakmile se tedy propojíte s jinými rodiči, jednoduše zvolíte jiný kanál. Digitální chůvička je ale zase náchylnější na rušení domácími spotřebiči, což analogové nevadí.
Vysílačky nebo chůvičky
Některé maminky řeší potíže s dosahem signálu nákupem standardních vysílaček. Mají totiž podstatně delší dosah a některé modely přímo nabízejí funkci „babysitter", lze je tedy nastavit tak, aby fungovaly jako chůvičky, a zároveň by měly být i zdravotně testovány pro toto použití. Ve prospěch vysílaček hovoří také fakt, že poté, co děti odrostou, mohou je využít ke hrám a i vám se mohou hodit například pro komunikaci mezi auty třeba při cestě do zahraničí. Standardní vysílačky však ve většině případů nemohou s chůvičkami soupeřit v designu, který bývá spíše účelový, zatímco chůvičky jsou vyvedeny tak, aby vašemu dětskému pokojíčku hezky slušely. Vysílačky také nenabízejí některé vymoženosti, které jsou u chůviček téměř standardem, jako je například světelný signál intenzity zvuku nebo kontrola ztráty spojení.
Ostrý obraz, dobrý zvuk
V posledních letech prošly i dětské vysílačky výraznou modernizací a některé nabízejí vedle přenosu zvuku i obraz. Zatímco první modely byly těžkopádné, dnes už výrobci design vylepšili a i tyto videochůvičky jsou malé, praktické a flexibilní. Nevýhodou oproti zvukovým chůvičkám je dosah, který je zatím podstatně menší, většinou jen maximálně 50 metrů, a svou roli hrají také rušivé elementy v podobě jiných spotřebičů, které mohou v domácnosti příjem obrazu rušit. Na druhou stranu, pokud se vám podaří všechny mouchy vychytat a videochůvička bude fungovat, jak má, pak jistě budete nejklidnějšími rodiči pod sluncem, protože svého broučka budete nejen slyšet, ale i vidět.
Na detailech záleží
Jakmile si ujasníte, zda chcete chůvičku analogovou či digitální, videochůvičku či jen zvukovou chůvičku, a zvolíte i vhodný dosah, pak se vám nabídka trhu znatelně zúží. Teď už o vašem výběru budou rozhodovat jen detaily, které ale mohou důležité. Tak například obousměrný přenos zvuku je velmi praktická funkce, která vám umožňuje dítě nejen slyšet, ale zároveň s ním komunikovat. Také světelný indikátor úrovně hluku je velmi praktickou funkcí, kterou oceníte především v hlučnějším prostředí, kde byste mohli pláč dítěte snadno přeslechnout. Světelná signalizace vás upozorní. „Naše chůvička světelnou signalizaci má, ale je nevýrazná, a svítí-li slunce, je téměř neviditelná," sděluje své zkušenosti maminka Monika Černá. Jak je vidět, některé detaily skutečně odhalíte až při používání. Další příjemnou funkcí jsou vibrace. Můžete mít přístroj v kapse a vibrování vás na zvukový pohyb u dítěte upozorní. Tyto modely jsou skvělé pro neslyšící rodiče. Nezanedbatelnou funkcí je také kontrola ztráty signálu a upozornění na vybité baterie. Kontrola ztráty signálu vás zvukově upozorní nejen v případě, kdy obě chůvičky ztratí spojení, ale i ve chvíli, kdy dítě svou chůvičku třeba nedopatřením vypnulo. Signál vybitých baterií asi není třeba příliš představovat. „Při nákupu chůviček jsem o této funkci nevěděla, a tudíž podle ní nevybírala. Naše chůvičky ji tedy nemají, a dost toho lituji," dodává Monika Černá. Jsme-li právě u baterií, sluší se poznamenat i tento rozdíl. Některé chůvičky jsou na baterie, některé mají dobíjecí základnu, některé jsou kombinované. Příjemným detailem, který některé výrobky nabízejí, je teploměr, který měří teplotu v místnosti, nebo dokonce i vlhkost vzduchu. Na trhu najdete už i chůvičky, které nabízejí funkci monitoru dechu. Tato volba je sice dražší, ale vezmeme-li v potaz, že i monitor dechu už dnes patří k obvyklé výbavě čerstvých maminek, je tato kombinace ve výsledku levnější a rozhodně komplexnější.
Jak jsme říkali v úvodu, vybrat chůvičku, která bude vyhovovat všem vašim potřebám, není jednoduché. Přejeme šťastnou volbu.