Neznám lepší zprávu než tu doktorovu: Krk (bříško, průdušky) se zlepšuje i sedimentace klesla, Tomík bude brzo fit. A s radostí i samozřejmostí vždycky odkývu, že Tom ještě zůstane v posteli, že v televizi zkoukne jen jednu půlhodinovou pohádku a počítač nechá ještě pár dní spát, protože sledování obrazovky a monitoru oslabený organizmus ještě více vyčerpává. Ale po prvním dni „bez choroby“ je mi jasné, že splnit slib o klidné doléčbě bude zase pořádná fuška. Jenže s tím už je konec. Zeptala jsem se totiž, jak své „hadí ocásky“ udrží v peřinách občas stejně „postižené“ kamarádky. Žádná sice neznala to správné zaklínadlo, ale každá přihodila alespoň jeden tip, jak maroda-nemaroda udržet v posteli bez řetězu. A potvrzuji: fungují!
Tip 1: Tajuplná krabice
Nemá žádnou zvučnou značku a nemusíte ji shánět v hračkářství. Stačí si ji připravit včas, třeba když na vás z poliček v dětském pokoji padají hračky, které zrovna nejsou „v kurzu“. Nic nehlaste a nasměrujte je do krabice. Přidejte k nim třeba drobný hlavolam či voňavou gumu na nepovedené čáry a okořeňte tuhle všehochuť zbrusu novou duhovou tužkou. Na zvědavou holčičí dušičku zabírají i máminy poklady: korále, prsteny, taštičky s vyřazenou kosmetikou a skoro vyschlé flakony. Sáhněte pro spásnou krabici až na vašeho peřinového vězně vleze „nudná a mrzutá“. Pookřeje a vy můžete na chvíli odběhnout připravit oběd nebo s nohama nahoře přečíst, co se děje mimo klec karantény.
Tip 2: Kamarád pod peřinou
Jakýkoli společník udělá marodovi radost, ale k těm zajímavějším bude určitě patřit ten, kterého si vytvoří a povede sám. Z postele vám pacient určitě neuteče, když se jeho kamarád vyklube z palce u nohy. Stačí jen prstík obléknout do kostýmu – panenčiny čepičky, šátku z kapesníčku nebo malé ponožky (improvizovat můžete i s kouskem obvazu), přišít nebo přilepit na „šatičky“ knoflíky nebo zrnka čočky (jako očka) a pak už nechat děj hry na malém scenáristovi. Podobně můžete převléknout i prstíky na rukou nebo pomocí rukavice udělat kamarádův obličej z marodovy dlaně. Jen buďte připravená a nedivte se, až vás zatáhne do „debaty ve třech“.
Tip 3: Člověče, zasměj se
Když pexeso, „člobrdo“, černý Petr, ani jiné osvědčené hry nezabírají, vytáhněte z rukávu a hlavně z paměti, co bavívalo vás. Možná to byly „pohyblivé“ obrázky na tužce. Vzpomínáte na ně? Pruh papíru jsme přehnuli, abychom vytvořili dva proužky spojené na kratší stranu, na jeden pak namalovali jednoduchý zamračený obličej nebo s neutrálním výrazem a na druhý stejnou hlavu, ale s pusou od ucha k uchu (další varianty: stojící panáček – běžící panáček, stojící panáček – panáček ve dřepu, zajíc s mrkví v záhonu – zajíc s mrkví v tlamě atd.), poté jsme horní proužek částečně navinuli na tužku a rychlým navíjením a rozvíjením odkrývali a zakrývali spodní obrázek, takže jsme figurku „rozpohybovali“.
Tip 4: Fotosoutěž
Obětujte svůj pořádek v rodinných fotoalbech (případně nepořádek ve fotokrabici) a smíchejte fotky členů rodiny v batolecím věku. Vyzvěte pacienta, aby určil, kdo je kdo: které mimino je máma, táta, sestra, brácha, on sám atd.
Tip 5: Popletené pohádky
Vyprávějte svému předškolákovi známé pohádky a změňte v nich důležitou postavu, vlastnost hrdiny, vymyslete legrační souvislost, protiklad a podobně: např. jak Červená Karkulka zezelenala (třeba proto, že cestou k babičce snědla všechny dobroty z košíčku), jak devítihlavá saň nastydla, protože ztratila jednu ze svých čepic aj. Vyzvěte maroda, aby také on vám vyprávěl své „popletené“ verze nebo vám s vymýšlením pomohl.
Tip 6: Jiná postel
Abyste maroda udržela ještě pár dní v klidu a teple, přestěhujte mu postel do místnosti, kde spolu budete moci více komunikovat, aniž byste musela celý den prosedět u něj. Nemusíte stěhovat nábytek, vypomůže i rozkládací lehátko, nafukovací matrace, polštářový pelíšek na pohovce, improvizovaný stan z prostěradel – cokoli, jen ne ta jeho „okoukaná“ postel.