Proč se vlastně honíme
Práce sice šlechtí, ale čeho je moc, toho je příliš – vrčím si pod nos, když mi Petra Rejharová, PR manažerka pizzerie Rugantino, na dotaz, jestli můžeme přesunout schůzku ze středy na pátek, e-mailem odpověděla: „Pokud nebudu v porodnici, tak ano. Termín mám v neděli.“ Proč současné osmadvacítky až čtyřiatřicítky – nejčastější věková kategorie budoucích matek – přibrzdí jedině zdravotní komplikace? Proč se tak ženou do víru všedních dní, jako by se nechumelilo? Copak nevědí, že teď mají poslední šanci si odfouknout, protože pak se řadu let nezastaví?
Nejčastější odpovědi znějí:
„Neumím nic nedělat. Pořád bych myslela na to, co mne čeká na porodním sále a chci všechno předat v nejlepším pořádku. Aby mne kolegyně, která mne teď bude zastupovat, neproklínala.“
„Hypotéka se neptá,“ zní lakonicky další odpověď.
„Mám v úmyslu pro naši firmu pracovat z domova, takže si připravuji terén.“
„Stálo mě to dost úsilí, než jsem se dostala tam, kde jsem, a zajímavá práce za slušné peníze neroste na stromech. Dokud to jde, makám.
„Podnikám. Žádné pauzy neexistují. Co si neseženu a nevyřídím sama, to nemám.“
„Zůstala jsem s dítětem sama. Kdo by nás živil?“
Ať už patříte do kterékoliv kategorie těhotných, které mají pomalu pod pracovním stolem tašku do porodnice, víte alespoň, na co smíte od státu za krvavé daně, které jste doteď odvedly, žádat? Co po vás zaměstnavatel může chtít a v čem mu zase naopak vy smíte směle oponovat?
Která práce je už na mne moc těžká
Ne každá budoucí maminka sedí v kanceláři, kde vrcholem její fyzické námahy je zvednutí načatého balíku papírů do tiskárny. Děti mají i servírky, co jsou celý den na nohou, prodavačky, řidičky, řeznice i zaměstnankyně zoologických zahrad, kravínů, drůbežáren, statků… zkrátka manuálně pracující. Soupis činností, které těhotné ženy podle vyhlášky ze Sbírky zákonů pod č. 288 nesmějí dělat, je poměrně dlouhý a obsáhlý (najdete jej třeba
zde), a tak vyzobáváme jen ty nejpodstatnější.
Těhotným ženám jsou zakázány práce:
Spojené s fyzickou zátěží neúměrnou vzhledem ke změnám organizmu v těhotenství.
V prostředí, v němž je koncentrace kyslíku v ovzduší nižší než 20 % objemových jednotek, a v prostředí vyžadujícím používání izolačních dýchacích přístrojů.
Spojené s tlakem na břicho a v pracovních polohách bez možnosti jejich střídání, trvale vykonávané vestoje (to se týká například servírek a prodavaček).
Vykonávané v nuceném pracovním tempu (tato informace je důležitá například pro šičky, tkadleny a vůbec všechny dělnice u pásu).
Spojené s nadměrnou psychickou zátěží.
Spojené s expozicí hluku, zařazené do třetí nebo čtvrté kategorie podle zvláštního právního předpisu. (Sem patří například i účetní stavební firmy, které pod okny kanceláře denně rachotí sbíječky.)
S chemickými látkami a chemickými přípravky a práce, při jejichž vykonávání dochází ke značnému znečištění kůže minerálními oleji.
Se zvýšeným rizikem úrazů.
Sem spadá:
Ošetřování pacientů umístěných na infekčních odděleních nebo uzavřených psychiatrických odděleních zdravotních zařízení (lékařky, sestřičky, ženy z pomocného personálu).
Chov zvířat, která by mohla být příčinou zvýšeného nebezpečí úrazu.
Přítomnost při porážení zvířat na jatkách.
Přítomnost ve výškách nad 1,5 m (měřeno od úrovně podlahy pod úroveň chodidel a nad volnou hloubku).
Vstup do míst, při nichž hrozí zhroucení konstrukce staveb nebo pády předmětů.
Zákaz zařazovat sem těhotné je absolutní.
Převedení na jinou práci
Za „netěhotna“ platí, že co je ve smlouvě psáno, to je dáno. Například jste si našla místo listonošky, denně proběhnete půlku města a baví vás to, protože jste komunikativní osoba. Pokud dvakrát po sobě nezapomenete kabelu v hospodě, nemohou vás jen tak pro nic za nic poslat třídit zásilky (kde byste umřela nudou). Sotva ale otěhotníte a dejme tomu vám začnou otékat nohy a také vám najednou nedělá dobře tahání těžké kabely, můžete žádat o dočasné přeřazení do méně namáhavého úseku. Ovšem za stejné peníze. Pokud máte k dispozici lékařský posudek, že běhání s poštovní kabelou ohrožuje vaše těhotenství, nesmí vás k tomu zaměstnavatel nutit, ani kdyby za vás neměl náhradu.
A když se stane, že po přeřazení přece jen vyděláváte méně, než máte ve smlouvě a než vám bylo slibováno, nenechte se obalamutit. Doslovná citace ze zákoníku zní: „Dosahuje-li těhotná zaměstnankyně při práci, na kterou byla převedena bez svého zavinění, nižšího výdělku než na dosavadní práci, poskytuje se jí na její žádost k vyrovnání tohoto rozdílu vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství.“ Jednoduše řečeno: menší výplatu vám musí dorovnat stát.
Z manažerky uklizečkou? Nikdy!
Strohá slova zákona praví: „Při převádění na jinou práci je zaměstnavatel povinen přihlížet k tomu, aby vaše nová práce byla přiměřená zdravotnímu stavu, schopnostem, a pokud možno kvalifikaci.“ Takže žádné: „Paní ředitelko, teď si vezměte na příštích devět měsíců do ruky koště!“
O tom, na jak dlouho změníte kvůli těhotenství pracovní pozici, s vámi musí být sepsána smlouva. Po narození dítěte (čímž odpadne důvod této změny) by vás měl zaměstnavatel zařadit zase zpět. Jenže co má zaměstnavatel dělat, když pro vás žádnou vhodnou práci nemá? Litera zákona praví, že je to problém vašeho zaměstnavatele.. Jde o překážku v práci na jeho straně. Těhotná zaměstnankyně v tomto případě podle právničky Ministerstva práce a sociálních věcí ČR Evy Burdové musí dostat plný plat, aniž by hnula pro zaměstnavatele prstem.
Služební cesty jen s vaším souhlasem
„Žena v jiném stavu, cítí-li se na to, pochopitelně na služební cesty jezdit smí,“ konstatuje opět právnička Burdová. Ovšem opět výhradně jen s vlastním souhlasem. Například paní Nováková: Bydlí v Kotěhůlkách, zaměstnání si ovšem našla v pět kilometrů vzdálené Plzni. Než otěhotněla, měla v popisu práce objíždět firmy v celém okrese. Teď už se ale na tolik cest necítí a po písemné dohodě se zaměstnavatelem je omezila jen na ty, které se vyskytují na trase Plzeň–Kotěhůlky. I když to zaměstnavateli pořádně komplikuje život, dokud neobdrží od paní Novákové souhlas, nikam jinam ji vysílat nesmí.
NEVYPOVĚDITELNOST TĚHULEK
Na rozdíl od zaměstnance, který může podat z pracovního poměru výpověď kdykoliv, a to i bez udání konkrétního důvodu, zaměstnavatel má situaci složitější. Nastávající matka se ocitá v takzvané ochranné době. Co to znamená? Od okamžiku, kdy držíte v ruce lékařské potvrzení o své graviditě, jste v podstatě nevyhoditelná. Neplatná je i ta výpověď, kterou obdrží žena poštou a zaměstnavatel ji vystavil, protože o jejím těhotenství nevěděl.
Jak je to vlastně s čerpáním dovolených?
V mnoha firmách platí, že kdo si nevyčerpá svoji dovolenou, má smůlu. Firmy ji nejsou povinny proplácet a ani nelze převést do dalšího roku. Proto je dobré, aby těhotné zaměstnankyně nemíchaly. „V zájmu všech těhotných je, aby si vyčerpaly zaměstnaneckou dovolenou před nástupem na mateřskou, protože v opačném případě jim prostě propadne,“ říká Eva Burdová.
Přílišná ochrana
Jestli teď jásáte, jak je skvělé, že náš stát maminky chrání, zkuste se na věc podívat i z jiného úhlu a lehce vám poklesne brada. Opatrné sondování, jestli náhodou neplánujeme v dohledné době mimino, nás u pohovoru vždycky spolehlivě rozzuří. Bereme to a celkem po právu jako diskriminaci. Jenže představte si, že by ona firma patřila vám. A najednou byste přijala do pracovního poměru paní, která se nepřetrhne, ovšem ve zkušební lhůtě se jí to podaří zamaskovat. Lenoši si zpravidla jako první věc zjišťují, na co mají nárok. A vědět, že se „nemakačenka“ paní díky těhotenství a dítěti už nikdy jen tak nezbavíte? S tím souvisí i „podrazy“, kdy žena chce dítě, ale potřebuje se někam „zašít“, a tak nastoupí a náhle z ničeho nic otěhotní. Zatímco ona sama má pocit, jak na všechny vyzrála, jiným ženám zavařila. Pokud se zaměstnavatel s podobnými chytračkami potká častěji, nemůže se nikdo divit upřednostňování mužů.
Přemýšlíte o svém těhotenství už při podpisu pracovní smlouvy?
Stát vás tímto způsobem chrání jedině v trvalém zaměstnaneckém poměru. Když pracujete na „živnosťák“ nebo sama podnikáte, chráníte se výhradně sama.