Bude mimčo zdravé?

Částečnou odpověď na nejžhavější otázku celých devíti měsíců přinášejí kontroly během těhotenství. Ne všechny nastávající maminky však absolvují stejné testy k odhalení vrozených vad. Proč?

K vyhledávání skupin těhotných se zvýšeným rizikem vrozené vady plodu slouží tzv. screeningové testy. Existuje jich řada, ale podle slov MUDr. Kučerové nejsou všechny stejně spolehlivé.

Falešně pozitivní
Ideální je takový test, který odhalí co nejvíce podezření a přitom falešně označí co nejméně případů. Právě tzv. falešná pozitivita trápí spoustu těhulek. „Když mi zavolali, že mám test na vrozené vady plodu pozitivní, zčernal mi svět,“ vzpomíná Linda a v náručí chová zdravého Tadeáška. „A nebylo nic platné vysvětlování, že testy jsou nastaveny citlivě, aby se zachytila i nejmenší podezření.“

Je důležité vědět, že i když screeningový test vyjde pozitivně, ještě to neznamená, že dítě bude postižené. Takový výsledek by měl být ověřen diagnostickým, tedy potvrzujícím testem. Až ten totiž jasně ukáže, zda je, nebo není plod postižen vrozenou vadou. Zatímco metoda diagnostických testů je v současné době jasná, o volbě optimálního screeningového testu lékaři stále diskutují.

Krev i ultrazvuk ve třetím měsíci
Jako vysoce efektivní se jeví kombinovaný test v prvním trimestru, který zahrnuje vyšetření krve matky v 10. – 11. týdnu těhotenství a ultrazvukové vyšetření plodu mezi 12. a 14. týdnem. Je možné provést obě vyšetření v jednom dni, ale MUDr. Kučerová upozorňuje, že jeho výpovědní hodnota se tím o něco sníží. Testem je možné odhalit více než 90 % plodů s Downovým syndromem při falešné pozitivitě 2,5 %, což znamená, že každý 40. pozitivní výsledek je planým poplachem.

Pozitivní? Co dál?
Kombinace výsledků měření šíjového projasnění, krevního testu, věku maminky, váhy a dalších parametrů stanoví míru rizika nejčastějších chromozomálních vad.
1. Vysoké riziko (celková hodnota vyšší než 1:50) se týká přibližně 1,5 % populace. Těmto těhulkám lékaři doporučují konzultaci s genetikem a vyšetření chromozomální výbavy plodu.
2. Střední pásmo, kam spadá asi 15 % populace, zahrnuje výsledky 1:51 až 1:1000. U těchto maminek se doplňují další ultrazvukové markery. Poté se riziko přepočítává.
3. Nízké riziko s hodnotami nižšími než 1:1001 vychází přibližně 83,5 % populace. Je-li výsledek kombinovaného testu negativní, následuje podrobný ultrazvuk mezi 20.–22. týdnem těhotenství.

Triple test v druhém trimestru
Stále hodně gynekologů posílá pacientky až ke screeningovému testu v 16. týdnu, který stanovuje hladiny hormonů hCG, AFP, E3, (proto triple test). Odhalí 60–65 % případů postižení při falešné pozitivitě 5 %. Integrovaný test Někteří lékaři upřednostňují tzv. integrovaný test, při němž se zpracovávají výsledky screeningu v I. a II. trimestru. Schopnost odhalení vady má o něco vyšší, ale výsledek je znám asi o dva týdny později než u kombinovaného testu v I. trimestru.

Chci prvotrimestrální screening!
Možná že vám časný kombinovaný screeningový test gynekolog neudělá ani vás na něj nepošle. Test totiž není povinný, ale můžete o něj požádat nebo si najít gynekologa, který má ordinaci vybavenou potřebnou technikou, případně s takovou spolupracuje. Test si budete muset zaplatit, cena se může v jednotlivých zařízeních lišit. Ultrazvuková část se pohybuje kole 1 000 až 1 500 Kč, krevní test kolem 700 až 1 000 Kč. Celý test pak vychází na 2 500 Kč.    

Miminko na obrazovce
Co ukáže ultrazvuk v prvním trimestru těhotenství? Základem každého ultrazvukového vyšetření je přesné změření velikosti plodu, důležitou součástí je podrobné vyšetření vyvíjejících se orgánů plodu. Již v tomto období těhotenství je možné zachytit více než 70 % závažných orgánových vad. Ultrazvukové vyšetření se dále zaměřuje na hodnocení tzv. markerů čili ultrazvukem zaznamenatelných znaků, které se častěji vyskytují u vrozených chromozomálních vad plodu. Nejdůležitějším markerem období mezi 12. a 14. týdnem těhotenství je hodnota tzv. šíjového projasnění (NT). Úspěšnost testu do jisté míry závisí na zkušenostech certifikovaného sonografi sty a na špičkových přístrojích i kvalitním laboratorním zázemí. Právě tyto podmínky bývají podle MUDr. Kučerové někdy problémem a důvodem, proč jej lékaři neprovádějí.

Převzato z časopisu Betynka.

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře