Blogerka Verčí se představuje: Bojovnice versus cíťa

Přimět se zastavit, zamyslet a nakonec napsat něco o mě, byl velký výkon. Přesto jsem moc ráda a cítím slavnostní pocit. Souvisí to s mou povahou. Dělám více věcí najednou, mám mnoho zájmů a koníčků a k tomu (jak určitě dobře znáte) tu nekončící veličinu - domácnost a děti.

Mou chloubou a hnací silou jsou moji dva synové 8 a 6 let. Vždy si s nimi připomenu, co je vlastně v mém životě důležité a kde jsou mé hranice. Ještě než byli na světě, vyzkoušela jsem kde co: byla jsem učitelkou, studentkou VŠ, barmankou, prodejcem a také asistentkou. Dokonce jsem pár měsíců pracovala v zahraničí.

Jsem společenská a právě proto jsem si mateřskou "dovolenou" přestavovala pod jedním jediným hesle - zahrabat se!

Jenže jsem se zamilovala a zároveň s novou láskou se rozezněly i mé biologické hodiny ohlušující silou a v hlavě mi snad k tomu hrál i Staroměstský orloj. Stala jsem se matkou a s touto novou kapitolou přišlo příjemné poznání mých možností a mé cesty životem. Synové ve mě vyvolali opětovný zájem o esoteriku, o alternativní směry léčení a samozřejmě - vášeň tvořit.

A časem přišla nabídka pracovat opět jako učitelka mateřské školky. Neváhala jsme! Seznam výhod byl dlouhý. Pracoviště u domu, milované prázdniny a po pár kompromisech i zbyl čas na mou dosavadní práci.

Klepněte pro větší obrázek

Ve školce pracuji nyní 4. rokem a pomáhat utvářet dětskou duši mi dává velký smysl. Rozmanitost a pocit důležitosti této práce mě naplňují přesvědčením dobré volby a to i ve chvílích, kdy jsme na pokraji psychických sil. Jelikož ne vše je vždy růžové, následkem uspěchané doby a mnoho "moderních" proudů ovlivňují (chtě, nechtě) i dětský svět.

Chtěla bych se s Vámi občas podělit o postřehy, které mě trápí a burcují ve mně bojovnici. :-))) A to nejen ohledně dětí.

 Verčí

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře