K lékaři chodím pouze na preventivní prohlídku jednou za dva roky, jak mi nařizuje zákon. A chodím se tam ukázat strašně ráda! Ohromně se totiž bavím, když doktorka se zdviženým obočím odečítá hodnoty na tlakoměru a ptá se mě: „Kolik že vám je let?“ Pak uznale pokývá hlavou a řekne: „jako víno…“ :-)
Tuhle mi moje doktorka povídá: „Heleďte, vy máte tu vaší holku, vy musíte dlouho vydržet živá, zdravá, funkční; já vám udělám laborku.“ Já na to, že přece laboratorní rozbory krve už se při prevenci nedělají, že se šetří na výdajích, kde se dá. Doktorka odvětila, že mi to napíše na nějakou diagnózu. Dobrá, nechala jsem si nalačno vzít krev a po pár dnech volala pro výsledky, Sama jsem byla dost zvědavá, vždycky jsem měla všechny hodnoty v pořádku a teď by to nemělo být jiné. Snažím se jíst zdravě, nekouřím a alkohol piju zásadně jen s mírou. Ostatní návykové látky celoživotně vynechávám, včetně populární marihuany.
Do telefonu mi hlas paní doktorky povídá: „To není ani možný, vy máte všechno na spodní hranici – cholesterol, tuky, cukry, všechny hodnoty výborný, no prostě laborka jako..., prostě jako...“ Napověděla jsem jí: „Jako osmnáctka, že jo?“ A odpověď v telefonu mi zněla jako rajská hudba: „Spíš jako sedumnáctka!“
Občas mě někdo pochválí, že jsem trochu shodila, že se mi zlepšila pleť, že mi to dneska sluší a tak; pro mě je ale stejně nejlepší pochvala, že mám laborku jako sedumnáctka!
Andrea