Bitva příkrmů

Mléko už vašemu miminku nestačí? Nastal čas rozhlédnout se po příkrmech! A tady nastává zásadní maminkovská otázka: vařit či kupovat?

Už je to osmnáct let, co jsem poprvé řešila příkrmy. Tehdy nebylo na trhu snad nic, nebo si to nepamatuji, každopádně jsem doma vařila a mixovala ostošest. Před deseti lety jsem příkrmy řešila podruhé. Nabídka hotových jídel pro miminka byla slušná a já se tetelila blahem, že už vařit a mixovat nemusím. Zatím naposledy jsem příkrmy řešila před pěti lety. Nabídka přetékala z regálů, já pečlivě studovala etikety a jako správná moderní matka procházela internet, abych se děsila nad každou poplašnou zprávou, že ten či onen příkrm obsahuje sklo nebo příliš dusičnanů. Asi tušíte, jak to dopadlo. Ano, opět jsem začala vařit a mixovat. Zjistila jsem totiž, že jen tak mám opravdu jistotu, že vím, co moje dítě jí. Přesto nastaly chvíle, kdy jsem kupovaným příkrmům dala šanci. I na nich totiž něco je...

Každá koruna dobrá
Ať už převracíte korunu třikrát než ji utratíte, nebo nad obsahem peněženky nepřemýšlíte, musíte uznat, že domácí příkrmy jsou prostě levnější než ty kupované. Jsou to jednoduché počty. Zašla jsem do nejbližšího supermarketu, prošla cenovky a cena za 200 g příkrm se pohybuje v rozmezí třiceti až čtyřiceti korun. Při pohledu na obsah zjistíte, že například v zelenině s těstovinami a šunkou je 32% zeleniny, těstovin 19%, šunky 10% a dále tam je rýže (o té hlavní etiketa pomlčela a pro někoho může být problém), cibule, voda, řepkový olej a sůl. Další moje cesta tedy logicky vedla do úseku se zeleninou, kde kilo mrkve stojí 15 korun, kilo brambor stejně tak. Těstoviny pořídíte za 11 korun půl kilový balíček a 100 g šunky do dvaceti korun. Ani nemusíme příliš počítat, abychom zjistili, že za cenu jen o málo vyšší než jeden kupovaný příkrm, bychom podobné dobroty doma uvařili pro celou ulici. Pravda, když kupuji zeleninu na trhu nebo od nedalekého farmáře, abych měla jistotu skutečně českého původu a ekologického zacházení, je cena vyšší. Ale i přesto platí, že cenově domácí příkrmy uštědřily kupovaným drtivou porážku.

Na chuti záleží
Pokud jste kupované příkrmy ochutnali, určitě vám neuniklo, že všechny chutnají skoro stejně. U zeleninových příkrmů je to proto, že často obsahují velké procento mrkve a u ovocných je zase hlavní surovinou jablko, a to i přesto, že etiketa mluví třeba o přesnídávce s jahodami. Tady totiž pozor na slovní hrátky. Je-li psáno „s jahodami“, neznamená to nutně, že je to přesnídávka jahodová, ale právě „jen“ s jahodami. Podíváte-li se pozorně, zjistíte, že na obrázku se vedle jahod skutečně cudně krčí i jablka a při pohledu na etiketu zjistíte pravdu: jahodového pyré je ve výrobku 25 g, zatímco jablečného pyré 66,5 g. Odtud tedy ony podobné chutě všech příkrmů a přesnídávek. Navíc sterilizování, jímž kupované jídlo prochází chuť také otupí. Doma připravený příkrm tedy chutná úplně jinak. Na jazyku hravě rozpoznáte všechny přísady, protože jsou jednoduše výraznější. Může se proto klidně stát, že dítě, které si přivykne na téměř jednotnou příchuť kupovaných příkrmů, bude ostřejší a rozmanitější chuť domácí stravy odmítat. A abychom nezapomněli, přestože výběr příkrmů se zdá velký, suroviny tak pestré nejsou a ani jejich variace. Při studování etiket jsem už v duchu kombinovala, co mlsné jazýčky mých dětí mají a nemají rády a výběr se mi rapidně zúžil. Není nad domácí dobroty připravené přesně podle jejich gusta. Suma sumárum, domácí příkrmy porazily kupované 1:0 na chutě.

Alergie pod kontrolou
K domácím příkrmům sahají i maminky, které mají obavy z alergií, nebo už mají tyto obavy dokonce potvrzené. Co se dá dělat, potravinových alergií u nás přibývá. Pokud budete připravovat příkrmy doma, můžete kombinovat suroviny přesně podle zdravotních potřeb vašeho miminka, což u kupovaných samozřejmě nelze. U svých „výrobků“ máte všechno pod kontrolou. A to nepočítám již zmiňované „skandály“, kdy výrobky obsahovaly sklo nebo škodlivé látky. Kupovaným příkrmům je ale třeba přiznat, že díky procesu sterilizace jsou zbavené mikrobiologických látek, zatímco při domácím vaření mohou bakterie zůstat a způsobit například průjmy. Pokud jde o obsah škodlivých látek jako jsou sodík nebo dusičnany, tady vede kupovaný příkrm před domácím. U kupovaného totiž z etikety vyčtete kolik procent takovýchto látek výrobek obsahuje, a že odpovídá přísným normám, zatímco u jednotlivé zeleniny a masa to nevíte, navíc tam jsou normy stanoveny volněji. Nutně to však neznamená, že vaše suroviny těchto látek obsahují více, jsou jen zkrátka utajeny. Shrneme-li to, v případě alergií a možných škodlivin bychom to mezi kupovanými a domácími příkrmy viděli na plichtu.

Zapeklité cestování
Ano, už dopředu asi tušíte, že tady kupované příkrmy získají plusové body. Vyrazíte-li na cesty, je rozhodně jednodušší přibalit pár skleniček, které odolají vlivu počasí a jsou hned připravené k použití, než řešit, zda na místě budu moci vařit nebo zda moje doma připravené příkrmy přežijí delší putování. Navíc, nemíříte-li až kamsi do džungle, můžete příkrmy kdykoli dokoupit. Je to pohodlné a praktické. Proč si přidělávat starosti, když je někdo za nás vyřešil. Pokud však nejedete daleko a víte, že budete pobývat v místě s ledničkou nebo mrazničkou, pak si samozřejmě můžete vzít s sebou i domácí dobroty ať už v chlazené nebo mražené podobě. V teplých měsících stačí lednička do auta a můžete jet. I přesto je třeba přiznat, že na cesty jsou kupované příkrmy praktičtější.
Sečteno, podtrženo, jistě bychom našli ještě další disciplíny, v nichž by se kupované a doma vařené příkrmy mohly utkat a kdo ví, jak by nakonec naše pomyslné klání dopadlo. Zatímco moje zkušenost velí udělit zlatou domácím příkrmům, někdo jiný může vítězem pro svůj styl života zvolit příkrmy kupované. Obě volby jsou správné, je jen na nás, jakou pro své děti vybereme. Hlavně ať jim zdravě chutná.



Přidat příspěvek Nejnovější komentáře