Bez příkrmů to opravdu nepůjde

Kojení je to nejlepší, co můžeme děťátku dát. Ale po půl roce výhradní krmení mateřským mlékem už nestačí.

Miminku bez včasných příkrmů začne chybět železo, vitaminy B12 a C, vláknina, potřebné enzymy a antioxidanty. Mateřské mléko již nestačí pokrývat potřeby dítěte ani energeticky. Děcko se nenaučí včas přijímat jinou než tekutou stravu a opozdí se vývoj kousání. Některé dítko zvládne dočasný krátkodobý deficit bez větších potíží, jiné je unavenější a častěji nemocné. Takovou zkušenost má i naše čtenářka Regina Rischková, která kojení fandí a mléka měla pro oba syny vždy dostatek. Ale příkrmy podcenila.

Chtěla jsem to nejlepší, ale…
„Prvního syna, dnes šestiletého Tadeáška, jsem výhradně kojila osm měsíců a s příkrmy jsme začali bez problémů až během devátého měsíce věku. Pomalu jsme pak odstavovali do 15 měsíců, synek byl zdravý a silný a moc šikovný, a to je samozřejmě dodnes,“ píše Regina. „Totéž jsem plánovala i s Tobiáškem, chtěla jsem i jemu dopřát to co prvorozenému a posilovaly mě i zkušenosti maminek, které výhradně kojily i do roku miminka. Tak jsem první příkrm odsouvala. Tobiášek nám ale pořád stonal, chemoterapeutika vystřídala antibiotika, byli jsme v podstatě nemocní a unavení on i já, a to už dlouhé dva měsíce v kuse. Tobík přestával dělat pokroky a to, co se naučil před nemocí, zapomínal (později jsem pochopila, že jen neměl dostatek síly), poplakával, v noci špatně spal a jeho barva byla porcelánově bílá, dokonce ani rtíky už neměl jako jahůdky.“

Kritická hodnota železa
Když se stav nelepšil, pediatrička rozhodla o odběru krve pro rozbor, protože měla podezření na anemii. Tehdy bylo Tobiáškovi sedm měsíců. „Hned druhý den laboratoř potvrdila, že náš prďolka má kritickou hodnotu železa,“ pokračuje Regina. „Prý se tohle řeší i transfuzí a je to docela časté u dlouhodobě výhradně kojených dětí. Nasadili jsme tedy na týden kapičky Aktiferin a museli jsme začít ze dne na den s masozeleninovými příkrmy (dva dny jsme dávali jen mrkvičku a třetí už maso) a za týden jsme šli na další odběry. Po 14 dnech se malý začal opět zvedat na nožky a plazit se po celém bytě přískokem. Dělá teď pokroky vyloženě každý den. Je zase veselý, usměvavý. Vydrží si hodně dlouho hrát sám jen pod dozorem a jeho rtíky jsou zase jahůdkové. Já si samozřejmě dopřávám vitaminy pro kojící mamky už řádně denně a pořád ještě zpytuji svědomí, že jsem malému mohla pomoct daleko dřív, že opravdu není dobré děti srovnávat a co je jednomu přínosem, druhému může uškodit.“

Co na to odborník?
Proč je nutné dodávat v příkrmech právě železo, vysvětluje dětská lékařka MUDr. Lenka Smetanová: „Během čtyř až šesti měsíců života se zásoby železa kojence vyčerpají, i když z mateřského mléka se železo vstřebává lépe než z kravského. Děti předčasně narozené jsou anemií ohroženy častěji a dříve než děti narozené v termínu. Kojenec velmi rychle roste a železo umožňuje správnou tvorbu červených krvinek, jež jsou zodpovědné za přenos kyslíku v organismu. Bez kyslíku není možný správný vývoj ani fungování metabolismu, imunity a podobně. Proto jsou chudokrevné děti s nedostatkem železa unavené, bledé, podléhají častěji infekcím, může se zpomalovat jejich psychomotorický vývoj. Častěji např. trpí moučnivkou čili soorem – plísňovým onemocněním v oblasti úst. Navíc děti trpí nechutenstvím, což dále prohlubuje nedostatečný přísun železa stravou a potíže s krmením.“

Brát vážně signály
Kdyby maminka Regina nevěnovala zvýšené únavnosti a nemocnosti Tobiáška takovou pozornost, nedostatek železa by se prohluboval a mohl by jeho zdraví a vývoj vážně poškodit. Podle lékařky by mohlo dojít k vyčerpání zásob železa, a tedy ke snížení železa v červených krvinkách. Následně by se snížil i samotný počet červených krvinek a zvýšila by se hladina bílkovin vážících železo v krvi. Nevyhnutelně by to přineslo poruchu imunitního systému a častější infekční onemocnění, bolesti hlavy, nesoustředěnost, podrážděnost, únavu, zpomalení motorického i psychického vývoje, celkové neprospívání se zpomalením růstu. U malých kojenců někdy nedostatek železa prodlužuje trvání žloutenky. Dochází k přetížení srdce a plic, vzniká šelest a dítě rychleji dýchá, protože se tělo snaží kompenzovat nedostatek kyslíku v krvi.

Převzato z časopisu Betynka.

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře