Ano, i mámy a tátové na rodičovské dovolené vědí, co je to stres. Pokud jste už zažili kupříkladu situaci, kdy jste za hodinu měli odříkávat moudra při zkouškách na vysoké a vaše „hlídací“ tchyně zavolala, že ji štípla vosa a leží na kapačkách v nemocnici, pak víte, o čem je řeč. Infarktu na dosah, s miminem v náručí hystericky hledáte v telefonním seznamu nejbližší hlídací agenturu a modlíte se, aby měli někoho volného. A jak čas běží, začíná vám být jedno, jestli vám pošlou šestnáctiletou puberťačku s náušnicí v nose nebo třeba stařenku na prahu senility. Vy prostě POTŘEBUJETE hlídání...
Traduje se, že čeští rodiče jsou ještě poměrně obezřetní v tom, komu svěří svého bezbranného potomka, a že jsou v případě nutnosti dokonce ochotni zrušit důležitou schůzku nebo třeba výše zmíněnou zkoušku. To americká máma prý nesvěří klíče od auta ani vlastní sestře, zato mimino vrazí klidně recepční v hotelu nebo portýrovi v bytovém komplexu, když jí na poslední chvíli vybuchne hlídání a ona prostě MUSÍ pryč. Jak jste na tom s důvěrou k nahodilým chůvám vy, to je nakonec vaše věc. My vám jen zkusíme poradit, co dělat, abyste se do podobných situací vůbec nemusela dostat.
1. Pěstujte si rodinu
Kdoví, proč se tak nějak zavedlo, že na hlídání jsou v rodině jen babičky. Proč by ale měli být dědečkové o tohle roztomilé privilegium připraveni? Jsou snad méně kvalifikovaní nebo méně zodpovědní než ony? A co takové sestřenice, tety, rodinné přítelkyně nebo dospívající děti? Pokud neberou drogy, netráví většinu dne v restauračním zařízení, dovedou zamíchat sunar a přebalit mimino, tak jsou i oni horkými kandidáty na chůvu „last minute“. „Dlouho jsem si myslela, že je nevýhoda pořídit si druhé dítě o sedmnáct let později než to první,“ přiznává čtyřicetiletá Magda, která si během mateřské dvakrát týdně chodí přivydělávat do obchodu. „Když mi ale poprvé zavolala chůva, že je nemocná a nemůže přijít hlídat Terezku, uvědomila jsem si, že mám přece náhradnici doma. Osmnáctiletá dcera měla zrovna prázdniny, a tak jsem jí předala sestřičku i s pokyny, co s ní má ty čtyři hodiny, co budu pryč, dělat.“ V Magdě prý byla malá dušička, zda její děti svoji premiéru přežijí, ale všechno dopadlo skvěle a starší Markéta si prý hlídání tak oblíbila, že teď ve volném čase dohlíží i na miminka máminých kamarádek.
2. Družte se
Rada z nejdůležitějších vypadá sice na první pohled jako vypočítavost, ale na druhou stranu je v podstatě férová. Hned, jak začnete s novorozencem vyrážet do okolních parků, dejte se do řeči s ostatními maminkami z vaší čtvrti nebo obce a s těmi nejsympatičtějšími se podružte. Kromě toho, že se v příštích měsících společensky vyžijete u kávy v místní cukrárně a zjistíte nejnovější drby a informace o tom, kde mají pleny v akci, můžete založit něco jako klub vzájemné výpomoci. Třeba tak, jako to udělala pětatřicetiletá Eva Šikýřová a její sousedky z Prahy 5. „Jsme u nás v ulici taková nerozlučná trojice maminek s podobně starými dětmi, a když třeba některé z nás vybouchne domluvené hlídání, prostě jen zavolá ostatním a vždycky se nějak domluvíme a pohlídáme,“ vysvětluje Eva princip spolupráce. „Je to skvělé v tom, že i když je to na poslední chvíli, pořád svěřujete miminko někomu známému, komu důvěřujete, a tak se můžete vydat za svými povinnostmi nebo třeba na masáž či k holiči bez toho, abyste se strachovala, jestli je vaše děťátko v pořádku.“
3. Zapojte tatínka
Ano. Když se tak aktivně podílel na potomkově vzniku, proč by měl stát stranou, jedná-li se o péči a starosti? Dokonce i v případě, že ve vaší rodině otec rovná se živitel rodiny, který od nevidím do nevidím vlastníma rukama či hlavou vydělává na chleba, prací prášek a další nezbytnosti. I on je totiž pravděpodobně ve výjimečných případech ve svém zaměstnání nahraditelný, a to dokonce i v případě, že si on (nebo jeho šéf) myslí opak. Jasně, nejedná se o chvíle, kdy potřebujete nutně na manikúru a vaše domluvená chůva dostala zarděnky. Jiná je ovšem situace, když máte jít na důležitý pohovor kvůli potenciální práci nebo když jste předvolána k soudu jako svědek. Tady by i ten nejzaneprázdněnější tatínek mohl přimhouřit oko a péči o potomka na několik krátkých hodin zastat. Už pro klid obou rodičů, že je miminko v dobrých a spolehlivých rukou, což v případě, že bude narychlo povolána neznámá pomoc zvenčí, nemusí být tak docela jisté...
4. Mějte v rukávu zálohu
Pokud vám pravidelně chodí hlídat miminko placená slečna, nespoléhejte na to, že bude vždycky k dispozici a že nikdy neonemocní. I kdyby to byla ta nejbáječnější teta pro vaše miminko, pořiďte si k ní alespoň dvě záložní „hlídačky“ pro případ, že ta vaše nebude moci přijít. I tady totiž platí, že štěstí přeje připraveným, a za ten klid, že je o vaše dítě dobře postaráno, ta trocha příprav přece stojí. Dejte si s vybranými kandidátkami schůzku, seznamte je s dítětem a sledujte, jak si vedou. V ideálním případě si na novou slečnu sežeňte reference, nebo si ji dokonce můžete „vypůjčit“ od jiné spokojené maminky ve vašem okolí. Zkuste také prubnout dospělou dceru sousedky, která studuje vysokou školu nebo je zrovna nezaměstnaná. Ona vám pomůže v krizové situaci a vy ji necháte vydělat nějakou korunu. Pokud budete mít šťastnou ruku při volbě, pak budou všichni spokojení. Včetně vašeho miminka. A o ně jde přece především.
5. Najděte si jesle
Je sice pravda, že doba, kdy každá druhá máma dávala své miminko do jeslí, protože musela budovat republiku, je dávno pryč a že státní zařízení tohoto typu už sotva najdete. Ale zase se vyrojila spousta soukromých jeslí a školek, které nabízejí péči o miminka už od šesti či dvanácti měsíců věku. Většinou je nutná registrace, ale často není vyžadována pravidelná denní docházka a můžete se s „tetami“ domluvit na libovolné, nebo dokonce jen velmi omezené frekvenci hlídání. Je sice pravda, že péče o miminko v jeslích není zrovna levná záležitost, ale na druhou stranu máte jistotu prověřeného a zkušeného personálu, který si ví rady v každé situaci a který má v zádech zázemí solidní instituce. Pokud si nejste kvalitou nebo úrovní péče zařízení jista, neostýchejte se na ně přeptat maminek, jejichž děti už jesle navštěvují nebo v nedávné minulosti navštěvovaly. Můžete tak předejít nejen zklamání, ale také budete mít jistotu dobře investovaných peněz.
Co dělat, než svěříte miminko nové chůvě?
Vybírejte si novou slečnu na hlídání ještě o něco pečlivěji než novou kadeřnici. Svěřujete jí přece to nejdražší, co máte.
Stanovte jasná pravidla, a ta jí sdělte už na první schůzce – chůva by se například měla vyhýbat vašemu telefonu, internetu i soukromým věcem, neměla by si k vám domů zvát návštěvy a péče o vaše miminko by pro ni měla být po dobu služby prioritou číslo jedna.
Nenechte novou chůvu tápat – než odejdete, proveďte ji bytem a ukažte, kde je koupelna, toaleta, zásoby kojenecké vody, výživy i plen, náhradní oblečení pro miminko i povlečení do postýlky a další důležité věci.
Sepište na papír všechno důležité – v jakém poměru mícháte kojeneckou stravu, kdy se má miminko krmit, kdy chodí spát, případně jaké léky bere.
Myslete na nejhorší – pro případ neštěstí nebo nehody napište na předem domluvené a viditelné místo telefonní čísla na pohotovost, nejbližší policejní nebo hasičskou stanici a nezapomeňte přidat i telefon na vás a další členy rodiny, kdybyste nebyli k zastižení.